Dunění a záchvěvy země. Tak se v úterý odpoledne ohlásil další z řady zemětřesných rojů v celém Karlovarském kraji. Lidé začali intenzivně diskutovat o svých pocitech také na sociálních sítích. Jednalo se zatím o nejsilnější seismické jevy od roku 2014. Tehdy nejsilnější otřes dosáhl síly 4,5 magnituda a byl tak nejsilnější za několik desítek let. Otázku, zda se otřesy objeví znovu a s jakou silou, však zatím zůstává nezodpovězena.
„Zemětřesné roje jsou velmi specifický jev a přesně stanovit, jestli se bude zem otřásat, se nedá. Předpokládáme, že aktivita bude pokračovat, ale jak silné jevy budou, nevíme,“ sdělila seismoložka Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu Akademie věd v Praze.
Přes veškeré předešlé informace, museli odborníci opravit údaje o posledním záchvěvu půdy.
„Data z úterních otřesů jsme pečlivě analyzovali a musíme upřesnit, že síla nejsilnějšího záchvěvu před druhou hodinou odpolední měla sílu 3,1 magnituda a menší otřes kolem půl druhé měl magnitudo 3,0,“ řekla seismoložka Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu Akademie věd v Praze.
Proč však na internetové stránce byla jiná čísla?
„Jde o to, že údaje o zemětřesení, které mohli lidé na internetu spatřit ihned po otřesu a kde byla uvedena hodnota až 3,5 magnituda, pochází ze vzdálených seismických stanic v rámci celosvětové sítě, které zemětřesení vyhodnocují s určitými odchylkami. Jedině tehdy, až vyhodnotíme data z českých seismických stanic v rámci sítě Webnet, kterými je západočeská oblast protkána, získáme přesné informace o tom, jak silný jev nastal a přesně v jaké hloubce,“ vysvětlila seismoložka Jana Doubravová.
Úterní otřesy měly ohnisko 9,5 kilometru pod povrchem a záchvěvy se objevily severovýchodně od města Luby, ale stále na stejné zlomové ploše jako předešlá zemětřesení.
Dunění, které často zemětřesné roje doprovází, je podle odborníků způsobené tím, že seismické vlny narazí do povrchu země a ta v tu chvíli funguje jako membrána reproduktoru a seismické vlny se stanou slyšitelnými, protože změní svou frekvenci.
Podle všech informací a údajů, které mají seismologové k dispozici, zemětřesení nesouvisí s novou rodící se sopkou. Vysvětlení je mnohem jednoduší. Západočeská oblast je protkána systémem hlubokých zlomů. Ty vznikly v době Alpinského vrásnění před desítkami milionů let. Celý systém zlomů, zjednodušeně řečeno, zasahuje až do zemského pláště, který se nachází několik desítek kilometrů pod povrchem. V něm už jsou částečně tavené horniny a vysoká teplota a z této tavené směsi se uvolňuje velké množství oxidu uhličitého a voda. Tyto dvě látky, které se v odborném jazyce nazývají fluida, následně po zlomech putují směrem vzhůru k povrchu. Následně narazí na nepropustnou horninu se zlomem v zemské kůře. Protože nemají, tato takzvaná fluida, kudy uniknout, dochází k tomu, že se mezi horninami na zlomu začnou hromadit. Tím pádem vzniká v podzemí obrovský tlak. Až do chvíle, než horniny tlak vody a plynu neudrží a prasknou. Tím pádem se o něco posunou a vznikne otřes, který se pak celým krajem šíří. Následně tak dochází k uvolnění tlaku, ale voda a plyn ze zemského pláště unikají nepřetržitě. A tak se začne celý proces opakovat. Tedy opět se na dalším místě začne hromadit tlak až do zemětřesení.
VID