A dělo se i v 17. týdnu roku 2017. Nejen, že měl svátek Jiří, Jaroslav, Vlastislav a Robert, svátek jsem měla i já. To, když jsem listovala nádhernou Antologií Divokého vína, kterou sestavil a vydal Ludvík Hess, řečný Lu (jinak také Baby-dědek, autor baby- boxů, které už naštěstí máme i v našem kraji). Antologie legendárního časopisu z let 2007 – 2017 – já mám tu čest pobývat tu se svou poezií jako „a další“, např. s Miloněm Čepelkou, Jindřichem Štreitem, krásnými kobylkami, hřebci i hříbaty, být mj. ilustrována nádherně smyslnými akty. S Dušanem Spáčilem, Karlem Sýsem, Pavlem Vernerem (R.I.P., drahý Pavle, už to spolu neroztočíme na 1.máje na Petříně, nebudeme spolu se klanět Máchovi, ani už já nikdy nebudu natírat ocasy psů na zeleno, kolem nás s nimi jde právě ve světlých šatech s Dášou pan prezident Václav Havel, a on jako tenkrát ani „brvou nehne“, protože pobásnicku tuší, že je ta zelená jedlá a dá se snadno smýt…Jen tiše pozdraví…)
A tak se tu nalézám jako „a další“ blízko Jaroslava Holoubka ( R.I.P., Jardo, už nikdy neuvidím Tvé Holoubkovy Vary…“), který má tento týden svátek, tak jako Jiří Žáček. Děkuji Vám, chlapi!
Miluju mužnou poezii!
Ale to mě tento týden čeká další svátek s knížkou: je od Zbyňka Černého a Marcela Fišera – ( pana Fišera znám jako zaujatého ředitele GAVU v Chebu a jednou jsme spolu jeli náhodou vlakem a docela hezky jsme si až do Prahy povídali…) Ta knížka nese název ( ACH!) – Umění ve Františkových Lázních, s podtitulem Umění ve veřejném prostoru / svazek V. – Jásám. Podařilo se! Mám radost! Potkávám na přednášce nejen spoustu kouzelných známých a přátel, po přednášce prohodím pár hřejivých slov i s legendárními bývalými skvělými profesory zdejšího gymnázia, manžely Petřivalskými .… Tu krásnou knížku nakonec dostávám jako dárek od kamarádky i s krásným věnováním jednoho z autorů. Tolik, tolik radosti! – A to už vůbec nemluvím o tom, že jsem fandila ve školní františkolázeňské tělocvičně našim chlapům závodícím v Extralize mužů ve stolním tenise a oni dupali a vzdychali a řehtačky řehtaly…
Radost nekončí, na konci týdne jsem totiž opět uviděla můj milovaný Tančící dům, který zdobí Prahu. Škoda, že tu naši matku měst nekrášlí na Letné také pro mě nádherná Chobotnice…
Týden byl delší o pondělní První máj, to jsem se sešla s cestovatelskou legendou, panem Miloslavem STINGLEM. A počtvrté jsem byla v městském muzeu s jednou mou návštěvou v městském muzeu ve Františkových na půvabné výstavě – Balzám na duše bláznů od malíře J.S. !
A. Vávrová