Vyhloubit několik metrů dlouhou štolu a nechat širokou veřejnost nahlédnout do chřtánu vyhaslého vulkánu. To je projekt, na kterém už několik měsíců pracuje Geofyzikální ústav Akademie věd v Praze. Geologové už dokonce část bývalé štoly z 19. století v Komorní hůrce vyhloubili. Nyní už je jasné, že projekt bude zdárně pokračovat i v letošním roce, kdy na něj Akademická rada Akademie věd věnuje dalších 200 tisíc korun. Zpřístupněná štola ve čtvrtohorním vulkánu bude jediná svého druhu v České republice.
„Mám radost, že projekt na zpřístupnění Goethovy štoly v úbočí sopky Komorní hůrka bude pokračovat i v letošním roce,“ neskrýval nadšení geolog z Geofyzikálního ústavu v Praze Milan Brož. „Už vím, že projekt v tomhle roce podpoří nejen Akademie věd České republiky, ale také Geofyzikální ústav, město Františkovy Lázně a další sponzoři.“
Spolu s Geofyzikálním ústavem na projektu otevření Komorní hůrky začali spolupracovat také odborníci z České geologické služby.
Seismologové si již nechali přivézt ke Komorní hůrce důlní výztuže, které následně umístí do chodby pro veřejnost. Pokud vše půjde podle plánu, mohli by se do prvních několika metrů podívat lidé už na konci letošního roku. V tuto chvíli je část vykopané jámy obehnaná páskou, aby lidé nestoupali tam, kde by to pro ně mohlo být nebezpečné. Další práce na sopce bude na geology a vulkanology čekat na jaře.
V prvních metrech museli horníci při hloubení používat lopatu a krumpáč, v další fázi se však počítá s tím, že seismologům Agentura ochrany přírody a krajiny povolí použít na hloubení štoly malý bagr, kterým by se práce urychlily a usnadnily. Součástí hloubení Goethovy štoly bylo i měření přístrojem georadarem. Tím odborníci prověřili vstupní parametry štoly, to znamená, jakým způsobem štola zapadá z povrchu do hloubky. Měření jim tak usnadnilo zjistit přesný směr štoly. Kolem Komorní hůrky se pohybovali i studenti z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze s magnetometrem. Ti zaměřovali směr takzvaného lávového proudu. „Proudy bazické lávy, které lávový proud tvoří, mají totiž vyšší magnetizaci než ostatní vulkanický materiál a horniny,“ sdělil doktor Jan Valenta z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. V místě, kde odborníci naleznou zvýšenou magnetizaci, tak mohou pak říci, že tamtudy prochází lávový proud. A takto se hodnoty zmapují v celé sopce. Měření souvisí s plánováním otevření části štol v Komorní hůrce pro širokou veřejnost.
„Z modelu lávového proudu Komorní hůrky budeme moci po vyhodnocení dat zjistit, jakým způsobem ta sopka vznikala, kolik měla eruptivních fází,“ poznamenal Jan Valenta. „Podle změny magnetizace lávového proudu se dá odhadnout to, kdy tento vulkán vznikl. V neposlední řadě bude mít měření význam i při otevírání štoly v Komorní hůrce, kdy budeme moci přesněji říci, kudy štola vede, popřípadě, kde je zavalená a podobně,“ podotkl Jan Valenta.
Komorní hůrka je jedna z nejmladších vyhaslých čtvrtohorních sopek v Českém masívu. Kdy přesně vznikla, se dosud přesně neví, odhady mluví o rozpětí 250 000 až 400 000 let. Vznikla na dně již vysychajícího slaného jezera, jež se rozkládalo na území dnešní Chebské a Sokolovské pánve. Řady odborníků lákala už před stovkami lety. Výzkumy zde provedené významně přispěly především k vyřešení sporů mezi neptunisty a plutonisty na přelomu 18. a 19. století. V 19.st. vrcholily spory o původu Komorní hůrky mezi odborníky, kteří byli rozděleni na neptunisty a plutonisty. Neptunisté byli přesvědčeni, že kopec vznikl usazením ve vodě, ale plutonisté oponovali, že vrch vznikl ze žhavého magmatu. Sopka zajímala i Johanna Wolfganga von Goetha, který byl nejen slavným básníkem, ale také přírodovědcem. Goethe sopku poprvé navštívil v létě roku 1808. Právě Goethe přesvědčil přírodovědce Kašpara Maria hraběte ze Šternberka, aby nechal do boku sopky vykopat štolu, aby se prokázalo, zda se jedná o sopku. Práce začaly v roce 1826, kdy se vykopalo asi 300 metrů štol. Odborníci pak nakonec skutečně narazili na sopečný sopouch a prokázali tak, že se opravdu jedná o sopku. Vulkán v minulosti sloužil například pro těžbu sopečného popela na úpravu městských cest v nedalekých Františkových Lázních. (vid)