Veronika Mocová: Jakmile jsem došila a obula svoje první boty, od té doby nenosím jiné

Vybrat si boty, které padnou na nohu jako ulité, bývá v mnoha případech problém. Spoustu lidí už jistě napadlo, že by bylo perfektní si je nechat ušít na míru a ještě podle svého ozdobit. Své o tom ví lektorka výroby barefoot bot Veronika Mocová, která se s čtenáři Živého Chebska podělila o svoje zkušenosti s výrobou jedinečných bot, díky kterým člověk zažije pocit jako při přirozené chůzi naboso.  A jak autorka prozradila, po ušití prvního páru obuvi už nenosí jiné.mocová A 3 WEB

Foto: Matouš Bárta

Proč jste se rozhodla šít si vlastní boty? Je složité naučit se to?

 Šít boty jsem začala díky mému manželovi, který si moc přál barefoot boty. Rok jsem se dívala, jaké bych mu mohla pořídit, ale cena za boty, které přišly v úvahu, pro mě byla tehdy neakceptovatelná.

Napadlo mě mu takové boty ušít a tak jsem si dojela na svůj první kurz šití bot k Bohumile Brůnové. Na kurzu přišlo velké zklamání, neboť já chtěla šít boty pro svého muže, ne pro sebe a ono nebylo možné na kurzu šít boty bez přítomnosti majitele nohy. A tak jsem byla celý kurz otrávená a říkala, že si šiji květináč pro kytky. Já o ty boty vůbec nestála. Jakmile jsem je však došila a obula, už nenosím jiné.

Ušít si takové botky není složité. Je to jen spousta poměrně jednoduchých úkonů, které na sebe navazují. Takové botky si zvládne ušít průměrně zdatný jedinec. Je nutno dodat, že po té, co jsem zjistila, co za výrobou boty stojí práce, jsem na cenu barefoot bot změnila názor.

Vzpomínáte na to, jak vznikaly vaše první botky?

Na to se nedá zapomenout. Odjížděla jsem na kurz s tím, že tam rozhodně nestrávím 12 hodin, jak se píše v propozicích, protože nejsem žádný máslo přece a ruční práce mi jdou dobře. Nakonec jsem domů přijela po 14,5 hodinách intenzivní práce s nedošitými botami, které jsem ještě asi tak 5x přešívala, neboť jsem s nimi stále nebyla spokojená. Své první boty jsem vyráběla od 9 hodin od rána do 4 hodin do rána. Tohle byl ale kurz jednodenní a ještě byl postup trochu složitější, než který používám při šití botek nyní. Šití bot mě nadchlo, šila jsem jedny boty za druhými, strávila jsem nad nimi nespočetně hodin. Trvalo dlouho, než jsem se zdokonalila natolik, abych byla se svojí prací spokojená a dokázala ji jednoduchým a srozumitelným způsobem předat dalším lidem. Tímto chci povzbudit lidi, kteří by si netroufali na kurz šití bot dojet. Už hodně dlouho se nestalo, že by z kurzu odjel člověk bez bot a nebo aby odjel nespokojený se svou prací. Lidé se na kurzy rádi vracejí a nemalý počet jich nadále tvoří doma. Ale já mám tyto boty ráda takové, jaké jsou. Ty své nosím 10 měsíců v kuse a stále vypadají dobře, ale viděla jsem i úplně zničené boty během 3 měsíců. Je důležité vědět, jak se o takové botky starat.

Kdy jste v sobě objevila talent na ruční práce?

Od mala jsem ráda tvořila rukama. Malovala, kreslila, háčkovala, pletla, ale i sportovala. V jednu chvíli u mě v mládí převážil sport a svět rukodělných prací jsem na několik let opustila. Až s dětmi jsem se pomalu začala vracet zpátky a dneska už vím, co mi celá ta léta chybělo. Jakákoliv tvorba, je pro mě meditací, relaxační činností, vyjádřením toho, co je uvnitř skryté, co je třeba prostřednictvím tvorby projevit, co člověk nevysloví slovy. Na tvorbě se mi ze všeho nejvíce líbí samotný výrobní proces, cesta, kterou se dostaneme k výsledku. Výsledek samotný není pro mě až tak důležitý. Když se práce podaří, je to už takový bonus, třešnička na tak už moc dobrém dortu.mocová A 1 WEB

Foto: Matouš Bárta

Jak se „rodí“ taková bota? A jaká je životnost?

Boty tvořím z valchované hovězí kůže. Střih začátečníkovi trvá tak 3 až 4 hodin, to se jen rýsuje a kreslí. Pak se střih obkreslí na kůži, vystřihne, označí se dirky, které je třeba do kůže protlouct. Takto připravený střih z kůže se nabarví do požadovaného odstínu, čekám, až barva zaschne, mezi tím se stříhá plotna. Plotny lze vybírat z různých tlouštěk. Já používám plotny od 1,8-4mm. Plotnu je třeba nalepit na spodní část botky a následuje poslední úkon před šitím, a tím je voskování. Ten mám ze všeho nejraději:) Poté je bota připravena na šití. Samotné šití trvá začátečníkovi tak 4 hodiny.

Co se týká životnosti těchto ručně šitý bot, tak ta je různá podle intenzity a způsobu použití. Je nutné myslet na to, že je to bota ručně šitá, průmyslově neprošívaná, která má od strojově šitých bot hromadu nedokonalostí. Ale já mám tyto boty ráda takové, jaké jsou. Ty své nosím 10 měsíců v kuse a stále vypadají dobře, ale viděla jsem i úplně zničené boty během tří měsíců.

Je myslím dobré podotknout, že nejsem švec a nikdy jím nebudu, nemám takové ambice. Tímto způsobem šité boty považuji spíše za kreativní počin, takové laškování s ševcovinou, na jehož konci je bota, která od ševcovské boty je na míle vzdálená, ale je to bota, kterou lze ušít v domácích podmínkách, s minimem pomůcek.

Pakliže by měl někdo zájem si ušít obuv se všemi kvalitami, které boty od ševce mají, je na místě navštívit kurzy šití bot u opravdových ševců, například u Benjamina Hrubeše, nebo Davida Šušky. Velice ochotný v poradenství domácím kutilům je i Vlastislav Koutný. Toto jsou páni ševci.

 Co si myslíte o současné nabídce bot v běžném obchodě?

 Myslím si, že současný obuvní průmysl po mnoho let nemyslí na to, že každý člověk má tvar a šířku nohy jinou. Prodávají se boty, které prakticky deformují naše nohy.  Boty jsou špičaté, tlačí nám prsty k sobě, jsou úzké a kvůli podpatku které mívají, ať je jakkoliv malý, nám nedovoluje našlapovat na nohu správným způsobem. Taková bota má vliv na celé držení těla, na naši páteř, svaly, které při chůzi používáme. Lidé, kteří poprvé obují botu na míru, jsou překvapeni, jaký že to tvar a šířku nohy vlastně mají. Někteří jsou z toho rozpačití, neboť jsou zvyklí na úzké boty a jiní zase nadšení. Říkají, že se v nich cítí jako v bačkůrkách. Dříve jsem nad obuví nepřemýšlela, chtěla jsem mít botu hlavně hezkou, a jak se v ní cítím, jsem příliš neřešila. Vždy jsem si ji nějakým způsobem vyšlápla a bylo. Jsem moc ráda za tuto možnost, že si mohu ušít botu přímo na svoji nohu a jako bonus, si hrát i s jejím designem. To, co vídám nyní v obchodech, mi přijde nudné proti tomu, jaké mám nyní možnosti.mocová A 10 WEB

Foto: Matouš Bárta

Jaké jsou aktuální módní trendy – ovlivňuje vás móda ve vaší tvorbě?

Vůbec netuším, jaké jsou módní trendy, takže móda mě v tvorbě nikterak neovlivňuje.

Mohou takové boty nosit i děti?

Myslíte obecně barefoot botu? Ano, jistě že mohou. Řekla bych, že pro zdravý vývoj nohou, dokonce musí. Ale názory odborníků se v tomto liší, tak je na každém z nás, jaké boty pro sebe i své děti zvolí. Já se domnívám, že nejzdravější chůze, je bosá chůze.

Kde se mohou zájemci s vaší tvorbou setkat?

S mojí tvorbou se mohou zájemci setkat na kurzech pro veřejnost, které pořádám napříč celou ČR. V Karlovarském kraji nejblíže na Statku Bernard a v Galerii Loket. Fotky z kurzů si lze zatím prohlídnout jen na mém facebookovém profilu.

Máte čas ještě na jiné koníčky?

 Ano, tvorba obecně je v mém životě nezastupitelná čímkoliv jiným, potřebuji ji stejně jako vzduch. A tak po nocích háčkuji, dnes jsem absolvovala kurz šití panenek, šiji oblečení, pletu, píšu… a pořád mám ještě spoustu předsevzetí, kterých bych chtěla, nejenom v tvorbě, dostát.mocová A 13 WEB

Foto: Matouš Bárta

Slovo barefoot (čti bér fút) pochází z anglického jazyka a v překladu znamená „bosý“ nebo „naboso“. Z tohoto výrazu vznikl nepřesný český překlad “bosé boty”, ale mnohem více zdomácněl česko – anglický název barefoot boty. Barefoot obuv se svou konstrukcí blíží nejvíce chůzi naboso.

Facebookové stránky Veroniky Mocové: https://www.facebook.com/MciMocikova