Vladimír Židlický – Soukromé hry, Sára Saudková – Joy. To jsou názvy výstav, které jsou k vidění v chebské galerii G4. Kdo se zatím do výstavních prostor nedostal, nemusí zoufat, výstavy trvají do 28. ledna.
V G4 jsou k vidění fotografie Vladimíra Židlického z let 2007 až 2015. Výstava Joy Sára Saudkové je uspořádaná k jejímu životnímu jubileu.
Video: Autor Milan Daněk
Vladimír Židlický experimentuje s dědictvím klasických uměleckých disciplín. Neobyčejná pozornost vypracování pozitivů je zúročením dědictví piktoriální tradice fotografie. Autor vychází z historicky ověřeného zušlechťování zvětšenin, aby zároveň využíval prosvítání rozličných struktur a sahal k završování artefaktů dílčí destrukcí obrazové formy. To je protimluv pouze zdánlivý. Vždyť nevypočitatelné efekty zásahů do silového pole pozitivu figurální kompozice s motivy obnažení jen umocňují.
Po apokalyptických vidinách, vystavených Galerií 4 roku 2007, se v soudobé Židlického tvorbě objevují reakce na digitální možnosti nových počítačových technologií. Autor rozvíjí zejména rozmanité metody potlačování popisnosti, obvyklé zvláště v žánru aktu. Aniž by se vzdával ozvěn svých abstrahujících malířských východisek, souběžně těží z naturalističnosti média fotografie. Jím signovaná díla se pak prosazují vlastnostmi provedení, stejně jako naléhavostí námětu.
Josef Moucha
Výstava Sáry Saudkové
Sára Saudková je solitérem mezi českými fotografy. Fotografování se začala soustavně věnovat, až ve dvaatřiceti letech.
Všechno, co fotografuje, zná, neboť se jedná o bezpočtukrát obehrané příběhy lásky, vášně, osamění, o stav oscilující mezi dětstvím a dospělostí, nyní obohacený i o mateřství a rodičovství. Sára Saudková pracuje s klasickým fotoaparátem a oceňuje, že ji Jan Saudek zasvětil do alchymie fotokomory. Vycizelovaná, ale přesto přirozeně působící kompozice často dovoluje uplatnění drobných detailů, jimiž obraz získá symboliku. Krásu však Sára často nachází tam, kde by ji ostatní zcela přehlédli – jejími modely bývají totiž i ženy, jejichž proporce sotva odpovídají současnému estetickému ideálu. Nejsou tu však jen akty. Do úplně jiných sfér dokáže svého diváka přenést třeba i tajemným zátiším či podivuhodnou impresionistickou přírodní náladou.
Edita Pacovská