Skoro každý člověk se alespoň jednou za život setkal s nesnášenlivostí laktózy neboli mléčného cukru. Může jít o nesnášenlivost přechodnou nebo vrozenou. Přechodná se může vyskytnout při narušení činnosti střev. Například po užívání antibiotik či při střevních infekcích. Vrozená je velice vzácná a začíná se projevovat hned po narození po započetí kojení. Ale co to vlastně ta laktózová intolerance je a jak se vyhnout nepříjemným příznakům, o tom si Živé Chebsko povídalo s chebskou dětskou lékařkou Silvií Šubou.
Co to znamená laktózová intolerance, je to alergie na kravské mléko?
Laktózová intolerance je neschopnost trávicího traktu zpracovat laktózu – mléčný cukr v důsledku nedostatku enzymu laktázy ve střevní sliznici. Jedná se tedy o poruchu štěpení mléčného cukru. Nerozštěpenou laktózu tělo nedokáže vstřebat a následkem toho jsou střevní potíže. Tato nemoc se velmi často zaměňuje s alergií na kravské mléko. Obě nemoci způsobují trávicí potíže po konzumaci mléka, ale hlavní rozdíl je v příčinách onemocnění.
U alergie na kravské mléko začne tělo tvořit protilátky proti bílkovině kravského mléka.
Laktózovou intolerancí trpí cca 15-20% populace, přičemž v jižních národech a u černošské populace je její četnost vyšší. Je to důsledkem evolučního vývinu národů spjatých s pastevectvím – nejlépe jsou na tom národy severní Evropy a východní Afriky. Nejhůře jsou na tom černoši, Číňané a původní americká indiánská populace.
Z jakých příčin je nedostatek laktázy ve střevech?
Vrozená intolerance laktózy je ve velice vzácná a zpravidla se projeví ihned po narození při kojení. Obvykle vykazuje velmi vystupňované příznaky vedoucí k dehydrataci. Jediným řešením je bezlaktózová dieta a to celoživotně.
U nedonošených dětí z důvodu nezralosti trávicího traktu se může toto onemocnění také přechodně objevit. Po vyzrání orgánových systémů se problém upraví.
Dospělý typ intolerance laktózy bývá častější. Je to dáno i tím, že stoupajícím věkem postupně dochází ke snižování tvorby enzymu laktázy, a to se projeví právě intolerancí mléka.
Stává se, že se sliznice střeva poškodí infekčním průjmem, antibiotika nebo některé chronické nemoci (Crohnova nemoc nebo celiakie). Tehdy mluvíme o získané intoleranci laktózy. Typicky vzniká u dětí v kojeneckém věku při průjmu způsobeném rotaviry. Při pokusu zavádět mléko do jídelníčku dítěte se průjem opět objeví. Problém je však pouze dočasný, po zhojení sliznice trávicího traktu se laktáza opět začne tvořit a dítě může mléko pít dál bez dalších obav z následků.
Jaké jsou příznaky laktózové intolerance?
Nerozštěpená laktóza je ve střevech nadbytečná a střevo se snaží svůj obsah naředit. Následkem je nadměrné proniknutí vody do střev a vzniká průjem. V tlustém střevě bakterie laktózu začnou kvasit a tím se začnou tvořit plyny, jako je metán a oxid uhličitý, které střevní stěnu dráždí a vyvolávají křeče a bolesti břicha. Důsledkem je kysele zapáchající průjem po požití mléka. U kojenců, kteří jsou vyživováni jen mlékem, pozorujeme neprospívání.
Jak se dá bezpečně poznat, že člověk opravdu trpí neschopností trávit mléčný cukr?
Při podezření na intoleranci laktózy se provádí vodíkový dechový test. Tento test se provádí na specializovaných pracovištích. Další variantou je pH průjmovité stolice. Při intoleranci laktózy je kyselé. Dále se dá provézt i změření hladiny cukru – glykémie po podání laktózy. Hodnota bývá málo zvýšená. Nejnáročnějším, ale nejprokazatelnějším testem je přímé stanovení enzymu ve střevní sliznici. Provádí se tak, že při endoskopii se odebere malý kousek sliznice a v něm se prokáže přítomnost nebo nepřítomnost enzymu laktázy.
Jaké je řešení nesnášenlivosti laktózy?
Řešením u vrozené laktózové intolerance je již zmiňovaná bezlaktózová strava. U získané laktózové intolerance není rozumné úplně vyloučit z jídelníčku jídla s obsahem laktózy, jelikož většina pacientů má alespoň malou aktivitu laktázy zachovanou. Některé mléčné výrobky mají přirozeně nízký obsah laktózy – např. tvrdé a zrající sýry. Ty lze konzumovat neomezeně. Někdy pomůže i „zvydatnění“ mléka kukuřičnými lupínky nebo kakaem. Zpomalí se trávení a zvýší se šance v střebání laktózy. Obzvlášť vhodné jsou jogurty, které sice obsahují laktózu, ale současně obsahují i bakterie, které pomáhají štěpení a vstřebávání laktózy.
Naopak pozor na potraviny, které mohou obsahovat laktózu, a na první pohled to není patrné. Například mléčná čokoláda, různé druhy dezertů, zmrzliny, zákusky, máslo, margaríny, některé léky, nápoje nebo žvýkačky. U intolerance lze konzumovat bezlaktózová mléka a mléčné produkty nebo také lze užívat tablety s obsahem laktázy, které jsou k dostání v lékárně k volnému prodeji.
Pozor! Úplné vysazení mléka ze stravy může být velice nebezpečné. Nedostatek vápníku v těle se po určitém čase projeví bolestmi kloubů, zkažením zubů, křivicí, svalovými křeči, lámavostí nehtů, ztrátou citlivostí v končetinách a také ztrátou paměti a depresemi!
Proto po vyloučení mléka ze stravy je nutné doplňovat vápník v jiných potravinách. Nejvíce vápníku obsahuje mák, potom tvrdé sýry, pohanka, slunečnicová s lněná semínka, fazole, ořechy, brokolice a pažitka.
=