Aktuální zprávy potvrzují alarmující nárůst estetických zákroků prováděných mimo certifikované kliniky. Injekční výplně či invazivní ošetření se často odehrávají v nevyhovujících podmínkách kosmetických salonů, nehtových studií, nebo dokonce v soukromých bytech. Tento nebezpečný trend se nevyhýbá ani Karlovarskému kraji. Odborný pohled a důrazné varování poskytl docent Roman Šmucler, majitel sítě klinik Asklepion a uznávaná autorita v oboru estetické medicíny.
Foto: Archiv Doc. Dr. R. Šmuclera
Úřady už evidují stovky podání, Karlovarský kraj není výjimkou
Že se nejedná o izolovaný lokální problém, ale o jev s přesahem napříč celou Českou republikou, potvrzují i aktuální statistiky. „Aktuálně evidujeme celkem 109 jednotlivých podání na příslušné úřady a kontrolní orgány, která prošla našima rukama. Toto číslo představuje počet jednotlivých podání, nikoli všech případů v ČR. Je to jen zlomek z problému. Podání se dávají jen tam, kde je dost důkazů, nemá smysl psát plané stížnosti,“ uvádí docent Šmucler.
Případy se týkají mnoha regionů. Nejčastěji je zastoupena Praha, následovaná Jihomoravským, Středočeským a Moravskoslezským krajem. „Další případy se objevují také v Plzeňském, Ústeckém, Zlínském, Karlovarském a Olomouckém kraji, dále v Kraji Vysočina a Pardubickém kraji,“ doplňuje lékař.
Struktura těchto podání ukazuje, že situace vyžadují souběžné posouzení z více hledisek. Přibližně 35 % směřovalo na městské a obecní úřady a magistráty, 21 % na krajské hygienické stanice, po 19 % na Českou obchodní inspekci a krajské úřady (odbory zdravotnictví) a 6 % na Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).
U 33 případů je již zaznamenáno alespoň dílčí vyjádření příslušného orgánu. „Z těchto reakcí vyplývá, že nejméně u 16 případů bylo zaznamenáno porušení právních povinností, přestupkové jednání, výkon bez odpovídajícího oprávnění, provozní nedostatky, zahájení správního řízení, uložení sankce nebo provozní zásah,“ specifikuje docent Šmucler s tím, že u dalších případů kontrola či šetření stále probíhá.
Podle čeho laik pozná, že vstupuje do bezpečného zdravotnického zařízení, a co by pro něj mělo být varovným signálem? „Jednak to musí být registrované zdravotnické zařízení se všemi povoleními a pojištěním, což si snadno ověříte na internetu,“ vysvětluje docent Šmucler. Zdůrazňuje, že klíčem je kvalifikace: „Buďte tvrdí a žádejte atestace z klíčových oborů – typicky dermatologie či plastické chirurgie. Lékař musí být kvalifikován a na estetické výkony musí mít pojištění odpovědnosti, jinak je výkon protiprávní a pacient riskuje, že mu v případě poškození zdraví nikdo nic nevyplatí.“
Realita, která mrazí. Slepota i ztráta tkání
Mnoho lidí vnímá aplikaci výplní jako banální kosmetický úkon. Realita je však mnohem děsivější. Co se může stát v nejhorším možném scénáři? „Nejhorší scénář je smrt nebo trvalé následky typu slepota, ztráta tkání a obří jizvy. To není teorie, to je česká realita,“ varuje Roman Šmucler.
Problémem nekvalifikovaných pracovišť je navíc neschopnost řešit komplikace. „Pokud to není kvalifikované zařízení s výcvikem, prostě nejsou schopni nastalý problém řešit. V nemocnici sice poskytnou první pomoc, ale neexistuje důvod, proč by měl kvalitní lékař přebírat řešení následků po někom jiném. Může se stát, že po stabilizaci akutní fáze už vám nikdo nepomůže,“ doplňuje lékař.
Trend „domácích“ úprav plní čekárny odborníků zoufalými pacienty. „Setkáváme se s tím mnohokrát denně, tvoří to už asi 30 % naší práce,“ přiznává docent Šmucler. Náprava je přitom finančně i časově nesmírně náročná a výsledek není nikdy zaručen. „Něco jde vyřešit hned, jindy je třeba čekat měsíce na korekční operace. Je ale spousta pacientů, kterým už následky zůstanou navždy. Roky obcházejí různá zařízení, ale pomoc není. Nikomu se navíc nechce přebírat problémy po nějakém ‚chytrákovi‘, který je třeba už dávno v cizině.“
Podle zkušeností odborníků se jedná především o případy, kdy jsou invazivní estetické výkony prováděny mimo rámec odpovídající odborné způsobilosti, mimo režim zdravotních služeb nebo bez odpovídajícího provozního a odborného zázemí. „Z medicínského hlediska je nutné zdůraznit, že tyto výkony nejsou běžnou kosmetickou službou. Vyžadují detailní znalost anatomie,“ apeluje docent Šmucler na čtenáře, aby si uvědomili reálný dopad takového hazardu.
Případy, kdy lékaři musí řešit odumírající tkáň rtu nebo nevratné poškození obličeje po neodborně aplikovaném botulotoxinu či výplni, jsou bohužel čím dál častější. Cena za „levnější“ zákrok v salonu tak může být v konečném důsledku mnohem vyšší – může jí být ztráta zdraví i tváře.