Profesní život Ing. Milana Brože je spojen s geologií a seismologií nejen západních Čech. Původně vystudoval kybernetiku, ale brzy se přeorientoval na práci v Akademii věd. Nejprve se věnoval studiu důlních otřesů a následně se stal jedním z průkopníků výzkumu zemětřesných rojů v souvislosti s minerálními prameny neboli fluidy. Jeho jméno je po zemětřeseních v roce 1985 spjato se založením seismické sítě WEBNET i s obnovou Goethovy štoly na Komorní hůrce. Za zmínku stojí i projekty Geofyzikálního centra v Základní škole a otevření Geofyzikálního muzea ve Skalné. To vše v rámci regionální spolupráce Geofyzikálního ústavu AV ČR s Karlovarským krajem a s podporou města Skalná. Nyní se tento expert podílí na vzniku unikátního Společensko-geovědního centra ve Skalné.
O unikátním projektu Společensko-geovědního centra v západních Čechách, o své profesní dráze i o koníčcích pohovořil se Živým Chebskem Milan Brož.
Milan Brož
Ve Skalné na Chebsku vzniká unikátní Společensko-geovědní centrum. Co přesně si pod tímto názvem můžeme představit?
„Podle nás v západních Čechách chybí centrum, kde by se lidé dozvěděli, co všechno zajímavého tu je. Od začátku jsme nechtěli informace směrovat jen na zemětřesení. Je potřeba, aby se lidé dozvěděli zajímavosti například o minerálních pramenech a lázních, ale i o fauně, flóře a obrovském nerostném bohatství.“
A pro koho bude návštěva centra vhodná?
„Pro zájemce bez rozdílu generací – od malých dětí až po seniory. Poznání české krajiny se musí podnítit. Tím, že centrum bude mít takový název – Společensko-geovědní centrum západních Čech – můžeme lidi iniciovat k návštěvě. Kdybychom řekli ‚muzeum‘, mnozí si řeknou, že tam nepůjdou. Pokud to ale pojmeme jako ucelené geovědní centrum, lidé si řeknou, že to může být zajímavé, a proto se tam půjdou podívat.
Vizualizace Společensko-geovědního centra západních Čech
Bude centrum spolupracovat i s německými organizacemi?
„Ano, a to díky projektu Interreg, který se rozšířil i o Bavorsko, konkrétně o město Hof. Tamní okrašlovací spolek, který obsluhuje přírodovědný park, má v úmyslu renovovat historickou seismickou stanici z 80. let, která jim patří. Chtějí z ní udělat expozici a prezentační místnost, ale i zapojit ji do seismické sítě WEBNET. A protože se dozvěděli o našich aktivitách ve Skalné, kde je také seismická stanice, přišli s nápadem na spolupráci. Díky projektu, který je zaměřený na cestovní ruch, budeme moci dělat i stavební úpravy v Horním zámku. Geofyzikální ústav do projektu vstupuje se svým know-how, takže bude zaručena inovace znalostí a propojení našeho centra s Hofem.“
Vizualizace Společensko-geovědního centra západních Čech
A jaké jsou časové plány?
„Projekt už se musí podat, rozpočet a vše je sepsané. Věříme, že bude dotován i Karlovarským krajem. Chceme přinést modernější přístup k informacím, využít QR kódy a připojení na servery. V expozicích chceme také rozšířit počet experimentálních pomůcek. Jako názornou pomůcku plánujeme vytvořit model tsunami, na kterém si lidé budou moci sami nastavit, jak velkou vlnu zemětřesení dokáže vyvolat. Využijeme při tom i zkušenosti a data z nedávných událostí.“
Budou do projektu aktivně zapojeny i školy?
„Určitě. Představujeme si, že se prostor pro centrum v Horním zámku ve Skalné hodně rozšíří. V rámci projektu máme již zapojené děti, které tam budou mít své zázemí. Chceme je iniciovat, aby tvořily své vlastní projekty. Už máme vymyšleno, že jim dáme témata v duchu ‚cesty za poznáním‘. Budou vytvářet putovní mapy sopek, pramenů nebo zajímavých míst, které sami objeví, a poté je prezentovat na videích nejen na webových stránkách školy, ale i na sociálních sítích. Na konferenci v roce 2024 již podle vzoru J. W. Goetha prezentovali svůj cestovní deník.“
Milan Brož
Co bylo pro vás největším impulzem, abyste se začal zabývat seismickou aktivitou v západních Čechách?
„Život je plný náhod, které vás někam posunou. Já jsem od malička tíhnul k měření. Vystudoval jsem technickou kybernetiku na FEL ČVUT, a tak jsem měl k měření dobrou průpravu. Stal jsem se asistentem na katedře fyziky VŠCHT, ale po roce 1968, kdy byl tento kolektiv prakticky rozpuštěn, jsem do zaměstnání jezdil kolem Hornického ústavu AV ČR. Tam mne okamžitě přijali na výzkum důlních otřesů seismoakustickou metodou. Tato metoda úzce souvisí i se seizmikou, a tak náš kolektiv dostal za návrh seismické sítě pro OKD i Cenu AV ČR.“
Štola na Komorní hůrce
Kromě moderních technologií se v regionu zabýváte i historií. Co vás vlastně přivedlo k J. W. Goethovi a Goethově štole?
„Aktivně jsem začal na Komorní hůrce pracovat po dosud největších novodobých zemětřeseních v prosinci 1985. Tehdy seismologové ze dvou ústavů Akademie věd ČR začali budovat seismickou síť WEBNET a stavět seismické stanice na Chebsku. V roce 1991 jsem získal jeden z prvních grantových projektů nově vzniklé Grantové agentury Akademie věd ČR s názvem ‚Souvislosti zemětřesení s výskytem minerálních pramenů v západočeském trojúhelníku‘. Podnětem mi byly zkušenosti ze světové literatury, zejména z Ruska, kde tamní vědci popisovali vztahy mezi zemětřeseními a minerálními prameny v zemětřesných oblastech.“
Přípravné práce hloubení štoly na Komorní hůrce
Kdy vás napadlo chodbu do nitra slavné sopky obnovit?
„To se stalo až později, po roce 2000, kdy jsme tam umístili nový seismický snímač. Sopka i její okolí byly v té době velmi zanedbané. Někdo tehdy ukradl mříž, která střežila vchod na začátek Goethovy chodby, a lidé tam začali házet odpad. Z této krásné lokality se tak pomalu stávalo smetiště. V roce 2016 vznikla speciální výzva regionálních projektů Akademie věd zaměřená na podporu krajů České republiky, kde by mohly být uplatněny výsledky vědeckých prací. Právě v rámci této výzvy mě tehdy napadlo, že by bylo vhodné obnovit starou štolu pod sopkou a následně v ní umístit geofyzikální přístroje. Chtěl jsem z Komorní hůrky vytvořit podobné geofyzikální centrum jako pod hradem ve Skalné, kde je řada dalších přístrojů. Pro experiment bylo významné, že se jedná o dva geologicky rozdílné skalní výchozy – jeden v granitech a druhý v čedičích. To je pro šíření seismických vln od lokálních zemětřesení velmi zajímavé.“
Milan Brož s průvodcem na Komorní hůrce Janem Buriánkem
Co pro vás bylo dosud největší výzvou v Karlovarském kraji?
„Největší výzvou bylo otevření Goethovy štoly. Měl jsem velkou radost, že se mi to podařilo, zejména s ohledem na náročnost zásahu do Chráněné přírodní lokality a získání finanční podpory z EU. Jelikož jsem absolvoval dva roky základní vojenské služby, odnesl jsem si z toho i jedno opravdu užitečné přísloví: ‚Voják se stará – voják má.‘ Také mě potěšil zájem těžebních organizací, se kterými jsem byl v kontaktu. Důležité pro mě bylo, jestli se potvrdí, že lázeňské prameny souvisí se zemětřesením. Naši seismologové dlouho tvrdili, že to není tak významné, ale časem se potvrdilo, že to svůj význam má. Ostatně tyto vztahy už historicky sledovali i premonstráti v Mariánských Lázních a popisuje je i prof. Kentt z Vídeňské univerzity po zemětřeseních kolem roku 1900.“
Jaké projekty plánujete do budoucna?
„Určitě to bude rozběhnutí geovědního centra s podporou projektu Interreg. Mám práce až až, a to minimálně do roku 2027, kdy by mělo být centrum hotové. Snažím se také inovovat seismické přístroje. Jsem přesvědčený, že řemeslo, které umím, mi nikdo nevezme. Takovou třešničkou na dortu by měla být příprava na pokračování Goethovy štoly, a to jednak autorizací projektu a následně i otevření další etapy projektů cestovního ruchu v Karlovarském kraji.“
Jak trávíte svůj volný čas?
„Mým oblíbeným místem pro trávení volného času je především vesnická chalupa na severním Plzeňsku. Jsou tam nádherné lesy a chalupa stojí pod vrchem Špičák, což je třetihorní sopka. Druhou zamilovanou aktivitou je od malička lyžování a hory. Pokud napadne sníh na Šumavě, už mě v Plzni, kde bydlím, nikdo neudrží. Často také vyrážím do Bayerische Eisenstein na sjezdovky Arberu.“