Další zemětřesení pocítili obyvatelé chebského regionu dnes, ve čtvrtek 1. ledna 2026, krátce po půl páté odpoledne. Otřes přišel po několika dnech relativního klidu. Podle dat z automatických seismometrů dosáhlo magnitudo hodnoty 2,9, nicméně seismologové budou tuto informaci na základě přesnějších měření ještě upřesňovat. Další otřes přišel přibližně v 17:38 hodin se silou, kterou automatické seismometry předběžně určily na magnitudo 3,3. V 18:05 síla otřesu 3,3, 18:13 – 2,8, 18:45 – 2,7.
Zdroj: web: erdbeben-in-bayern
Podle automatického vyhodnocení mělo zemětřesení ohnisko opět u obce Černá nedaleko Lubů. Pravděpodobně se tak jedná o pokračování seismického roje, který v oblasti probíhal v závěru minulého roku. Zda bude seismická aktivita v následujících dnech pokračovat, nelze v tuto chvíli vyloučit.
„Seismické roje se v chebském regionu objevují od nepaměti. V novodobé historii bylo nejsilnější zemětřesení zaznamenáno v sobotu 21. prosince 1985, kdy magnitudo dosáhlo hodnoty 4,6. V loňském roce jsme si tedy připomněli už 40 let od tohoto rekordního otřesu,“ uvedl Jan Buriánek, průvodce na vyhaslé sopce Komorní hůrka.
Graf ze 17:38, síla otřesu přibližně 3,3
Charakteristickým rysem pro západočeské zemětřesení je zejména dunivý zvuk, který generuje první, tzv. podélná vlna. Celkově zemětřesení produkuje dva základní typy vln.
„Seismické podélné vlny (P-vlny) jsou slyšet, protože se šíří podobně jako zvukové vlny. Stlačují a rozvolňují materiál ve směru šíření, čímž vytvářejí tlakové změny v atmosféře, které naše uši vnímají jako dunění či hřmění. Protože jsou nejrychlejší, dorazí k pozorovateli dříve a ohlašují příchod následných příčných vln (S-vln),“ vysvětlil Jan Buriánek.