Komorní hůrka, nenápadná vyhaslá sopka u Františkových Lázní, která psala dějiny. Právě zde už téměř dva roky působí jako průvodce Jan Buriánek. Ten je zároveň kastelánem hradu Seeberg – obě památky spadají pod Městské kulturní středisko Františkovy Lázně. Tím, že začal provázet na tomto jedinečném vulkánu, si splnil svůj dětský sen. O sopky a minerály se totiž zajímá od mládí. V letošním roce již druhou sezónu prováděl zájemce nejen okolím Komorní hůrky, ale zavedl je i do části unikátní Goethovy štoly v podzemí.
Průvodce Jan Buriánek
První otázka se nabízí: Kolik lidí letos navštívilo Komorní hůrku? V letošním roce vyhaslý vulkán navštívilo přes 1 200 lidí. S prohlídkami této unikátní památky jsme začali v minulém roce na podzim.
Jaké to je, provádět na vyhaslé sopce? Musím říct, že jsem si průvodcováním splnil svůj sen z mládí. O sopky, zemětřesení a vznik minerálů se zajímám už od základní školy. Tehdy mě toto téma fascinovalo a začal jsem pátrat na vlastní pěst. Vedl jsem si i vlastní sešit, kam jsem si vypisoval informace o našich vyhaslých sopkách. Vzpomínám si, že to bylo tehdy velmi tajemné téma, informací bylo málo. Veřejný internet byl v plenkách, takže vyhledávání literatury v knihovnách bylo běžnou praxí. A jaké je to provádět? Obohacující. Mohu lidem předat informace o sopce, jejíž jméno je známé po celém světě.
Videoprůvodce okolím Komorní hůrky a štolou
To je na tak malou sopku velký úspěch. Jak se to stalo? Vše začalo před necelými 200 lety, kdy vrcholil spor dvou geologických táborů – neptunistů a plutonistů. Neptunisté tvrdili, že horniny vznikly usazováním v moři, zatímco plutonisté věřili v sopečný původ. Dnes víme, že pravdu měly oba tábory, ale tehdy to byl zásadní spor, který se dotkl i Komorní hůrky. O věc se zajímal i Johann Wolfgang von Goethe, věhlasný básník a zapálený přírodovědec. Ten nakonec potvrdil, že jde o sopku. Podle nejnovějších měření vznikla Komorní hůrka freatomagmatickou erupcí – výbuchem, který nastane, když se žhavé magma setká s podzemní vodou.
Průvodce Jan Buriánek
Takže Goethe potvrdil její původ? To úplně ne, důlní práce zde zahájil až Goethův blízký přítel, Kašpar Maria hrabě ze Šternberka, dva roky po básníkově smrti. Šternberk slíbil sehnat peníze na vykopání téměř 300 metrů štol a slib dodržel. Práce probíhaly v letech 1834–1837. Po třech letech kopání byla nalezena přívodní dráha vulkánu, tvořená pevným čedičem. Tím byl sopečný původ definitivně potvrzen. Je fascinující, že tyto rozsáhlé a drahé důlní práce vznikly z čistě vědeckých důvodů – nikdy se zde nehledaly drahé kovy.
Setkání na Komorní hůrce u příležitosti narozenin J. W. Goetha
Dnes mohou lidé navštívit zhruba 30 metrů dlouhou štolu. Jak dlouho trvala její příprava? Zde musím zmínit seismologa Milana Brože z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, který byl otcem myšlenky zpřístupnění Goethovy štoly. Byla to dlouhá cesta. Před rokem 2016 bylo nutné štolu vyčistit od odpadu a provést geofyzikální průzkum. Podíleli se na něm odborníci z Akademie věd, České geologické služby i studenti Univerzity Karlovy. Pomocí magnetometru, úderové seismiky a měření elektrického odporu se podařilo zmapovat polohy starých štol v podzemí.
Co návštěvníci v podzemí vyhaslého vulkánu uvidí? Podzemí je zpevněno speciálními ocelovými výztužemi, kterým se říká „pražské rámy“. Lidé se dostanou do 30 metrů dlouhé chodby, na jejímž konci je vidět vulkanický výchoz. Od letošního roku je za koncovou mříží k vidění i seismometr. Ten zde měří slabá zemětřesení typická pro náš region. Pohybujeme se zhruba 5 metrů nad úrovní původních štol, které jsou dnes většinou zavalené a zaplavené.
Jak taková návštěva technicky probíhá? Všichni návštěvníci dostanou ochranné helmy. Je třeba si uvědomit, že chodba je široká asi 1,5 metru a vysoká necelé dva metry, což nemusí vyhovovat lidem s klaustrofobií. V podzemí je navíc konstantní teplota kolem 8 stupňů, takže doporučuji teplejší oblečení. Uvnitř máme také LED panel, kde pouštím animaci vzniku sopky a záběry z důlních prací.
Průvodce Jan Buriánek
Do podzemí se jde až na konci prohlídky. Kam vedou první kroky? Nejprve seznámím hosty s historií a sporem neptunistů s plutonisty. Ukazujeme si ozdobný portál s nápisem od Šternberka z roku 1837. Častým omylem je, že kráter se nachází na východní straně sopky v tzv. Velké jámě. My se tam sice jdeme podívat, ale vysvětluji lidem, že kráter býval ve skutečnosti nad portálem, tam, kde jsou dnes vidět skály – pozůstatky lávového výlevu.
A co je tedy ta „Velká jáma“, která jako kráter vypadá? To je bývalý lom na sopečnou strusku, která se zde těžila až do 20. století pro stavbu cest ve Františkových Lázních. Dnes je to unikátní přírodní lokalita. Roste zde přes 100 druhů rostlin, včetně kriticky ohroženého vstavače kukačky. Letos zde Muzeum Cheb napočítalo rekordních téměř deset tisíc těchto orchidejí.
Práce na hloubení štoly v roce 2018
Souvisí Komorní hůrka se zemětřesnými roji na Chebsku? Nepřímo. Slabá zemětřesení jsou zde zaznamenávána od středověku. Letos jsme pocítili i několik silnějších otřesů s magnitudem kolem 2,5. Příčinou jsou pravděpodobně fluida – natlakovaná voda a plyny v podzemí, které zůstaly po dávné vulkanické činnosti. Tyto otřesy se objevují v rojích, zejména v oblasti Nového Kostela.
Na Chebsku není jen Komorní hůrka. Co víme o Železné hůrce? Železná hůrka leží asi 15 kilometrů od Chebu u obce Mýtina. Je podobně stará jako Komorní hůrka (cca 100–300 tisíc let). Má krásně odkrytou strukturu a také ji navštívil Goethe v roce 1823. Zajímavostí je, že před 15 lety byl v jejím sousedství objeven další vulkán typu maar (Mýtina), který vznikl obrovským výbuchem magmatu s podzemní vodou. Dnes je to zarostlá prohlubeň v lese, kterou laik jen těžko pozná, ale pro vědce je nesmírně cenná.