Snížená viditelnost se na silnicích objevuje bez ohledu na roční období. Ranní mlhy, sychravé počasí nebo husté sněžení kladou zvýšené nároky na pozornost všech účastníků silničního provozu. Klíčovým prvkem bezpečnosti je v těchto podmínkách právě správné osvětlení vozidla.
Foto vygenerováno AI Gemini
Jízda v mlze je náročná a daleko nebezpečnější než cestování za jasného počasí. Mlha přináší řidičům mnohé problémy, které však nejsou nepřekonatelné, pokud se drží jasných pravidel stanovených zákonem.
„Situaci, kdy bychom měli zapnout mlhová světla, poznáme bezpečně. Mělo by se jednat o mlhu, lidově řečeno ‚že by se dala krájet‘, husté sněžení či déšť,“ upozorňuje policejní mluvčí kpt. Hana Rubášová.
Pozor na oslnění ostatních
Přední mlhová světla osvětlují vozovku přímo před vozidlem a pomáhají řidiči lépe se orientovat podle značení na vozovce. Častou chybou je však jejich nadbytečné používání v momentech, kdy už nejsou potřeba.
„Může se stát, že řidič světla sice zapne ve správný čas, ale když vyjede z mlhy nebo přestane pršet či sněžit, nechá je svítit dál. Pro protijedoucí vozidla to pak může být velmi nepříjemné. V takovém případě bychom měli co nejrychleji zareagovat a mlhová světla vypnout, jelikož ostatní řidiče oslňujeme asi natolik, jako když v noci nevypnete dálková světla,“ vysvětluje Hana Rubášová.
Mluvčí zároveň varuje před rizikem spojeným se zadní mlhovkou: „Skrz intenzivní zadní mlhovou svítilnu řidič jedoucí za vámi jen velmi špatně rozezná, kdy brzdíte. Pokud zapomeneme, pak nás na použití mlhových světel upozorňuje intenzivní kontrolka na přístrojové desce.“
Povinnost svítit není jen doporučením. Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích jasně vymezuje pravidla pro osvětlení i pojem snížená viditelnost:
- Přední světla do mlhy smí řidič užít jen za mlhy, sněžení nebo hustého deště.
- Zadní světla do mlhy musí řidič za těchto podmínek užít vždy.
Snížená viditelnost je situace, kdy účastníci provozu dostatečně zřetelně nerozeznají jiná vozidla, osoby, zvířata nebo předměty, například od soumraku do svítání, za mlhy, sněžení, hustého deště nebo v tunelu.
Rychlost musí odpovídat rozhledu
Kromě světel je kritickým faktorem rychlost. V nepříznivém počasí hrozí akutní nebezpečí smyku, a to především v místech, kde se mohou střídat různé povrchy vozovky.
„Důležitým prvkem bezpečné jízdy v sychravém počasí je předvídavost, ale rozhodně se vyplatí také pomalejší jízda. Řidič musí rychlost přizpůsobit svým schopnostem, vlastnostem vozidla a stavu komunikace. Smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na niž má rozhled, a vyhnout se nenadálé překážce, jako je odstavené vozidlo nebo chodec,“ uzavírá kpt. Hana Rubášová.