Dušičky zůstávají pro většinu Čechů obdobím ztišení a vzpomínky na blízké, kteří už nejsou mezi námi. Podle aktuálního průzkumu agentury Instant Research pro Arcibiskupství pražské si více než osm z deseti lidí svátek Památky zesnulých připomíná alespoň nějakou formou. Nejčastěji jde o zapálení svíčky na hřbitově či doma.
Ilustrační foto Pixabay
Arcibiskupství průzkum zadalo, aby lépe porozumělo, jak Češi v moderní a sekulární době prožívají tradiční svátky.
„Téma Dušiček ukazuje, že ani v moderní, často uspěchané době lidé nezapomínají na své blízké a je v nich přítomna naděje, která překračuje tento viditelný svět. Křesťanství tuto naději v opětné setkání s našimi zesnulými na základě zkušenosti se Zmrtvýchvstalým Kristem potvrzuje a staví na ni svou víru. Proto také na naše zemřelé v modlitbě pamatujeme, prosíme za ně, aby jim Bůh odpustil a uvedl je do své slávy,“ říká Mons. Jan Graubner, arcibiskup pražský.
Tradiční světlo svíčky stále silné
Podle průzkumu je aktivní vzpomínání stále dominantní, i když s regionálními a generačními rozdíly:
- 63 % Čechů chodí o Dušičkách na hřbitov a zapaluje svíčky za zesnulé.
- Třetina dotazovaných (37 %) vzpomíná na své blízké v soukromí domova.
- Morava a starší generace (54–65 let) si tradice udržují nejvíce – na hřbitov chodí více než 70 % z nich.
- V Praze a velkých městech tradice oslabuje; zde Dušičky neslaví více než čtvrtina obyvatel.
- Mladí lidé si často vytvářejí vlastní kombinaci zvyků – Halloween slaví přibližně každý pátý člověk do 26 let (18 %).
Víra v posmrtný život zůstává silná
Překvapivě silná zůstává víra v pokračování života po smrti. Česká společnost je v této otázce rozdělena zhruba na třetiny:
- 39 % dotazovaných Čechů věří, že smrtí život nekončí.
- 39 % si není jistých.
- 23 % nevěří, že by po smrti něco existovalo.
Zajímavá generační data: Mladí lidé do 26 let vykazují vyšší míru víry (43 %) než nejstarší generace. Duchovní rozměr života pro ně zůstává aktuální, i když ho často neprožívají skrze církevní instituce. Víra v pokračování života po smrti je celkově častější u žen a na Moravě.
„S vírou v posmrtný život se setkáváme prakticky ve všech dobách u všech kultur. Ukazuje se tak, že je hlubokým výrazem lidské přirozenosti. Projevuje se i dnes, kdy v posmrtný život většina lidí věří a další významná část populace přijímá tuto víru alespoň jako možnost,“ upozorňuje v této souvislosti arcibiskup Jan Graubner.
Tři čtvrtiny Čechů chtějí kremaci, mladé láká tradiční pohřeb
Češi zásadně mění přístup k pohřebním tradicím. Klasický pohřeb s uložením těla do země by dnes zvolilo jen 22 % dotázaných. Tři čtvrtiny Čechů preferují kremaci:
- 37 % by zvolilo rozptyl popela.
- 36 % by uložilo urnu na hřbitově.
Překvapivé trendy:
- Mladí do 26 let nejčastěji volí tradiční pohřeb do země (37 %). Tvrzení, že klasický pohřeb preferují spíše starší, se tak nepotvrzuje.
- 12 % lidí by po smrti darovalo své tělo vědě – jde o výraz solidarity, který se častěji objevuje u mladší generace.
- Objevují se i netradiční přání, například touha poslat ostatky do vesmíru, nechat se zmrazit nebo přání rozloučit se v přírodě.
„Tradice nejsou přežitkem. Jsou pomyslnou kotvou, která nás drží v časech nejistoty. Udržujme je, právě ony nám připomínají, odkud přicházíme, kdo jsme a kam směřujeme,“ uzavírá arcibiskup Graubner.
Metodika průzkumu
Průzkum byl realizován agenturou Instant Research v říjnu 2025 na vzorku 1 535 respondentů z celé České republiky, reprezentativně podle pohlaví, věku, vzdělání, regionu a velikosti obce. Respondenti odpovídali na otázky týkající se připomínání Dušiček, víry v posmrtný život a preferované formy pohřbu.