Když se řekne Komorní hůrka, každý hned ví, že jde o vyhaslou sopku u Františkových Lázní. Málokdo však ví, že má ještě mladší sestru, alespoň podle posledních měření. Je jí Železná hůrka přímo u hranic České republiky s Německem, nedaleko obce Mýtina.
Donedávna o ní málokdo věděl. Navíc ležela mnoho dlouhých let v nepřístupném pohraničním pásmu a tak se k ní ani nikdo dostat nemohl. Přitom ji už v roce 1823 navštívil básník a přírodovědec Johann Wolfgang von Goethe a prohlásil ji za sopku. Když se tak stalo, horníci z dnes už zaniklé německé obce Boden, která se nacházela hned pod sopkou, začali s těžbou sopečné strusky a sopečných bomb, aby tak mohli vytvořit systém nových cest.
Díky těžbě se dnes turistům otevírá nádherná podívaná. Jsou zde totiž vidět jednotlivé vrstvy tufu (hornina ze sopečného popelu), které by jinak byly skryty pod terénem. Vesnice Boden zanikla po roce 1948. A od roku 1961 je sopka chráněna státem. Celková velikost chráněného území má rozlohu 3,50 hektarů. Kdy byla naposledy činná, o tom se vedou diskuze. Předpokládá se však, že vznikla před 500 tisíci lety a svou činnost ukončila před zhruba 200 tisíci lety. A tím by se měla řadit k nejmladším sopkám u nás.
U této sopky vědci zjistili dvě erupce, mezi kterými byla přestávka. Při té první se na stavbě Železné hůrky podílela erupce strombolského typu. Při té druhé erupce havajská. Erupce strombolského typu je relativně klidný výbuch, kdy láva tryská do vzduchu a většinou padá přímo do kráteru zpátky. Způsobuje malé škody a dá se na ní v bezpečné vzdálenosti dívat. Ke konci erupce se láva v klidu vylévá po kuželu, který vytvořila, až nakonec výbuch ustane a láva ztvrdne a přemění se tak v tvrdou horninu. Erupce havajská je taky klidná. Hlavními projevy takového výbuchu je klidný výlev řídkých láv. Tyto lávy mají většinou nízký obsah rozpuštěných plynů.
A jak tato sopka dostala svoje jméno? S velkou pravděpodobností od toho, že se tehdy v sopečné strusce nacházely destičky čistého železa. To navíc neobsahuje nikl. Zbytek sopky, která po těžbě zbyla, postupně zarůstá plevelem a nálety.
Dá se k ní dostat, jak už bylo zmíněno, přes obec Mýtina, kde se člověk vydá nahoru směrem k hranicím. Jde to jen bez auta, protože na cestu přímo k poli, pod kterým se sopka nachází, je zakázán vjezd. Dostat se k ní však dá také z německé strany, kde téměř k ní vede asfaltová silnice z obce Neualbenreuth. Že by sopka obnovila svou činnost, toho se lidé bát nemusí. Podle vědců zasoptila dvakrát a dost.
VID