Podle České kardiologické společnosti v Evropě a v České republice dramaticky poklesl počet infarktů. Neznamená to, že by lidé infarkty neprodělali, jen z obavy z pandemie nevyhledali pomoc nebo nedorazili na preventivní prohlídky. Dlouhodobě špatná kontrola srdečního rytmu, tlaku, srdečního selhání či cholesterolu může dříve nebo později přivodit velmi vážné komplikace. Například včasná léčba vysokého tlaku snižuje riziko selhání srdce téměř o polovinu.
Ilustrační foto
Nově mohou kardiologové také předepisovat i tzv. glifloziny. „Tyto léky, dostupné dříve pouze diabetikům, ulevují zatíženému srdci i ledvinám a našim pacientům výrazně zvyšují kvalitu života, “ připomíná prof. MUDr. Filip Málek, Ph.D., předseda České asociace srdečního selhání ČKS a vedoucí lékař ambulance srdečního selhání Nemocnice Na Homolce. V Česku každý rok přibývá 60 000 nových pacientů s diagnózou srdečního selhání, stejně tak roste i počet úmrtí.
Srdeční selhání se podle expertů často projevuje nenápadně a je zaměnitelné za řadu jiných chorob. Lidem otékají nohy, hůř se jim dýchá, jsou unavení, buší jim srdce, trpí nechutenstvím, nadýmáním, zvětšováním břicha nebo dušností v hlubokém předklonu. „U někoho se projeví selhání po infarktu, nebo po zánětu srdečního svalu, někdy se ale rozvine i bez předchozího varování. Může nastoupit v několika minutách, nebo se postupně rozvíjí i dlouhé měsíce,“ dodává prof. Málek.