Je to rodák z Karlových Varů. Dlouhá léta pracoval jako historik Krajského muzea Karlovy Vary a Muzea Karlovy Vary. Je autorem několika desítek historických a vlastivědných prací o oblasti Karlovarska. Řeč je o Stanislavu Burachovičovi. Nedávno sice odešel do penze, ale i přes to vydal novou knihu s názvem Karlovy Vary – lázeňská metropole západních Čech. V ní se obšírně věnuje historii Karlových Varů i záhadným povídkám, které o tomto městě kolují. 
Po vydání knihy Magická místa Karlovarského kraje před několika lety jste konstatoval, že se zřejmě jedná o vaši poslední knihu. Co vás vedlo k sepsání nové publikace?
Podnětem byla žádost nakladatelství Regia v Praze, jež mi vydalo před třemi roky knížku o západním Krušnohoří. Ta se, myslím, docela povedla.
Čím se tato kniha liší od vašich úspěšných publikací, které jste už o Karlových Varech vydal?
Je to jakási populárně psaná karlovarská čítanka, v níž čtenář najde 100+1 zajímavostí z rozličných tématických okruhů. Například pověsti, stavební a historický vývoj lázní, zapomenuté osobnosti, humorné historky, vývoj lázní, významní lékaři a jiné. Není to topografický průvodce.
Jak dlouho jste novou knihu psal a z kolika přibližně pramenů jste čerpal?
V podstatě píši celý život jen jednu knihu, jmenuje se Karlovy Vary. Má poslední kniha se postupně rodila asi 20 let. Některé texty jsou již staršího data, mnohé však zcela aktuální. Použitých zdrojů bylo mnoho set, část je uvedena na konci knihy. Většina publikací je v němčině.
Co bylo při psaní knihy nejnáročnější? A co pro vás naopak bylo nejsnazší?
Nejtěžší bylo mozkem a duší pochopit, že všechno souvisí se vším. Těžko se mi psala kapitola o duchovních parametrech mého rodného města. Nejsnazší bylo vybrat obrázky.
V jedné z kapitol se věnujete i mystice Karlových Varů. Na to narážíte v několika dříve vydaných publikacích a dílech. O jakou stránku mystiky se opíráte v této knize?
Mystika Karlových Varů, to je široký pojem. Já onen neviditelný fenomén krajiny raději nazývám genius loci. O tom, že existuje, jsem přesvědčen. Jeho princip já vnímám jako paměť místa, kterou mnozí z nás cítí. Každá krajina vyzařuje své geofyzické fluidum, jež je patrně i měřitelné.
Mystice se přímo v Karlových Varech věnovali i němečtí vědci, kteří následně vydali knihu s názvem Záhadná mystéria, kde se zmiňují o tom, že v Karlových Varech existují dvě oddělená energetická pole kolem obou břehů řeky Teplé. Na pravé straně po jejím toku má být negativní energie a na levém břehu pozitivní. Zaznamenal jste tyto poznatky i u obyvatel Karlových Varů?
Tímto měřením se zabývají dva berlínští geofyzikové, Grazyna Fosar a Franz Bludorf, autoři četných knih, některé vyšly i německy. Ti byli již před 25 lety ohromeni miořádně silným a pozitivním vyzařováním znělcovou skalou Andělské hory. A ano, o pozitivním a negativním vnímání cesty po levém a pravém břehu Teplé jsem mluvil s mnoha lidmi, vesměs všichni se shodli v kladném vnímání terénu mezi Hlavní poštou a Grandhotelem Pupp. O zónování karlovarského údolí a jeho blízkého okolí jsem diskutoval s četnými laiky i odborníky, mimo jiné i se shora uvedenými geofyziky. Snad se najde někdo, kdo se v prozkoumávání karlovarského genia loci dostane mnohem dál než já.
Knih o Karlových Varech jste vydal nespočet. Navíc jste historik. Kdy jste přišel na myšlenku, že byste mohl začít psát?
Záliba v psaní se u mne projevila někdy kolem roku 1960, kde se vzala, tu se vzala. Jak říká ten uhlobaron v Cimrmanech: Mě to baví. Samozřejmě užívám i cizojazyčnou literaturu, především německou.
Co je pro vás v Karlových Varech nejzajímavější a nejkurióznější zároveň? Pokud by přijel turista z Moravy do Varů, kam byste mu řekl, aby se šel určitě podívat?
Jsem fascinován množstvím knih, jež byly o Karlových Varech napsány. Je jich dodnes kolem 600, v tom nezahrnuji studie a články. Karlovarské písemnictví sbírám od svých 12 let. Moravského turistu i papuánského náčelníka bych samozřejmě poslal k Vřídlu.
Plánujete do budoucna ještě další dílo, ve kterém byste se věnoval Karlovým Varům?
Žádnou další knihu o Karlových Varech již neplánuji, finito. Všeho jsem se již dotkl a v nejlepším se má skončit. Pozdravuji od Vřídla všechny mé milé čtenáře a čtenářky.
VID