Vyhaslá sopka Komorní hůrka je svou historií známá po celém světě. Jedná se sice o malý vršek uprostřed pole, ale její jméno skloňují geologové a vulkanologové od Ameriky po Austrálii. Důkazem toho byla i expedice studentů geologie a mediálních umění z Ameriky, Ukrajiny, Polska a Česka, kteří na Chebsko zavítali, aby Komorní hůrku na vlastní oči spatřili.
„Studenty zaujala především velmi realizace výkopových prací, jejichž cílem byl přívodní sopouch vulkánu, a světové prvenství Komorní hůrky v dokladu o přívodu čedičové horniny do kráteru sopky,“ konstatoval vulkanolog a zároveň průvodce studentů Vladislav Rapprich z Geofyzikální služby v Praze.
Mladí geologové si prošli celou sopku i takzvanou Velkou jámu, ve které se dříve těžila sopečná struska, kterou pak cestáři využívali k opravě a tvorbě cest kolem Františkových Lázní. Nyní se v této jámě vyskytuje specifické klima, které zde dovoluje růst specifickým rostlinám.
Velmi se také mladí studenti zajímali o historický spor neptunistů a plutonistů, ve kterém hrála Komorní hůrka nejdůležitější roli. O sporu se totiž mluví po celém světě, a to především při studiu geologie nebo vulkanologie.
„Neptunisté měli ještě před dvěma sty lety za to, že veškeré horniny na Zemi pocházejí ze starého oceánu a vznikly usazováním ve vodě. Naproti tomu plutonisté správně tvrdili, že vyvřelé horniny jsou důkazem vulkanické činnosti,“ konstatoval seismolog Milan Brož.
Neptunisté tvrdili, že Komorní hůrka není žádná sopka, ale jen vyhořelá uhelná sloj. Aby se záhada rozuzlila, dal právě před dvěma sty lety básník Johann Wolfgang von Goethe pokyn, aby se vykopala šachta do útrob Komorní hůrky. Horníci se tak pustili do práce a za tři roky kopání dosáhli sopečného sopouchu, potvrdili názor plutonistů a dokázali, že jde o sopku.
VID