Na začátku března letošního roku tomu bylo 10 let od vzrůstajícího trendu rozvoje plazmaferetických center v ČR, které nabízí klientům za odběry plazmy finanční odměnu. Často se také setkáváme s tím, že mimo samotných odběrů je také honorované získání dalšího klienta či nabídka financování maturitních večírků, atd. Jak tento trend ovlivnil počty bezpříspěvkových dárců či jaké dopady to s sebou přináší, se exkluzivně dozvíte na stránkách Živého Chebska.
Foto: archiv OS ČČK Cheb
V současnosti se u nás setkáváme se sítěmi center především od společností Sanaplasma, Caraplasma či Unicaplasma. Jak již bylo nastíněno výše, „motivace“ je především finanční (označována jako „kompenzace“ či „náhrada“), popřípadě sdělení o obecněprospěšné rovině (př. „Nerušit. Zachraňuju životy. A ještě dostanu 1200 Kč.“). Zdůrazněno však není, že odebraná plasma slouží jako farmaceutická surovina vyvážená z ČR. Jedná se však o zásadní rozdíl, neboť krev darovaná v nemocničních transfúzních odděleních je využívána výhradně ke konkrétní pomoci pacientům zdravotnických zařízení v České republice a ničím ji nelze nahradit (ani dovozem).
V současné době musíme smutně konstatovat, že uvedená „dvojí motivace“ je nepochybně účinná a naplňují se tak obavy, které Český červený kříž před deseti lety zmiňoval: dochází k poklesu dárců krve evidovaných v nemocničních transfúzních zařízeních – z cca 295 tisíc v r. 2007 na cca 250 tisíc. Naopak se díky klientům plazmaferetických center ČR stala evropskou „velmocí” ve vývozu krevní plazmy.
Za závažný problém považujeme především setrvale klesající počet nových dárců, neboť starší dárci krve již krev z nejrůznějších důvodů darovat nemohou a zejména mladí lidé odcházejí do plazmaferetických center. Lze konstatovat, že za jiných okolností by se tito mladí lidé stali bezpříspěvkovými dárci krve na některém z nemocničních transfúzních zařízení.
Přitom již v roce 2007 nebyl dle Světové zdravotnické organizace počet dárců na našem území optimální (dle doporučení by měl činit alespoň 400 tisíc) – a tento postup i nadále bohužel graduje snižujícím se počtem dárců. V souvislosti s tímto se nedomníváme, že činnost plazmaferetických center prospívá stavu základny bezpříspěvkových dárců krve v nemocničních zařízeních transfúzní služby, tedy těch, které jediné odebírají krev pro pacienty v ČR.
Na možné důsledky v souvislosti s úbytkem dárců krve poukazuje předsedkyně Společnosti transfuzního lékařství MUDr. Dana Galuszková, Ph.D. s konstatováním: „V roce 2016 darovalo krev nebo její složky v nemocničních transfuzních zařízeních kolem 250 tisíc dárců. Stávající počet dárců je dostatečný pouze k tomu, abychom pokryli potřeby pacientů, avšak chybí rezerva dárců pro případ mimořádného výdeje krve, např. v případě chřipkové epidemie.“
Se stále klesajícím počtem dobrovolných, bezpříspěvkových dárců krve tak vyvstává otázka nejisté budoucnosti v zásobách krve ve zdravotnických zařízení. Cílem Českého červeného kříže je již několik desítek let snaha o zvyšování počtu dárců krve s cílem dosáhnout v co nejkratším časovém intervalu návrat alespoň na 300 tisíc darujících dárců ročně.
Český červený kříž tak v zájmu zajištění dostatku bezpečné krve pro pacienty z ČR, kteří ji nezbytně potřebují, nemůže doporučit, aby se staly klienty poskytujícími krevní plazmu v privátních plazmaferetických centrech a doporučuje, aby darovali svou krev bezpříspěvkově v nemocničních transfúzních zařízeních.
Jakub Jestřáb, OS ČČK Cheb