Odebrat vzorky hornin z podloží Komorní hůrky, udělat odbornou analýzu a prokázat nebo vyvrátit, že byl tento čedič použit při stavbě Černé věže v Chebu. To je jeden z cílů seismologů z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Ti se už připravují na další výzkumné práce ve vyhaslé sopce, kam přijedou na jaře. A proč vědci chtějí zkusit, jestli čedič z Komorní hůrky byl použit při stavbě Černé věže chebského hradu? Protože kolem původu tohoto stavebního kamene visí ve vzduchu několik otazníků.
„Až se dostaneme do hloubky 17 metrů ve štole, kde se pohybovali horníci i v historii, budeme moci odebrat vzorky hornin a ty potom budeme prověřovat. Mimo jiné bychom následně chtěli odebrat i vzorek kamene z Černé věže hradu Cheb a porovnat s ním horninu z Komorní hůrky, abychom potvrdili, nebo vyvrátili, že Černou věž tehdy lidé opravdu postavili z tohoto kamene. Dodnes totiž neexistuje jediný důkaz, že by to tak bylo,“ informoval seismolog Milan Brož.
Podle geologů by černý čedičový kámen, který dal věži hradu jméno, mohl pocházet z jiných lomů, například ve Slapanech, nebo v Libé. Některé indicie dokonce směřují i do čedičových lomů v Německu nedaleko města Arzberg. Nejblíže Chebu je čedičový lom Hirschentanz, který je od Chebu vzdálený 20 kilometrů. Druhým nejbližším je Teichelberg. Oba čedičové lomy se nachází nedaleko města Arzberg a Marktredwitz. Jaká bude nakonec pravda, nelze v tuto chvíli říci. Odborníci budou mít jasno až po pečlivé analýze.
Zatím se seismologům podařilo vykopat první metry ve 181 let staré štole a už mají za sebou první úlovky. Během své práce v sopce už narazili na sopečnou strusku a také různé vulkanické horniny. Některé z nich prokazatelně obsahovaly hodně železa, protože při zkoušce reagovaly s magnetem. Na další poklady úpěnlivě odborníci čekají.
„Při ražbě štoly se nám samozřejmě povedlo najít první vzorky hornin z podzemí, za které jsme neskutečně vděční. Zatím je máme uschované ve skladu a provedli jsme na nich jen základní zkoušky,“ sdělil seismolog Milan Brož z Geofyzikálního ústavu.
„Podrobnou analýzu provedeme, až budeme mít vzorků hornin více pohromadě a budou i z větší hloubky. Pak budeme moci ve spolupráci s Českou geologickou službou přesněji říci, kdy Komorní hůrka vznikla,“ řekl Milan Brož.
Zpřesnění datování vzniku sopky je důležité, protože dnes se o tom vedou dlouhé dohady a mezi jednotlivými údaji, které jsou k dispozici, jsou rozdíly stovek tisíc let. Podle odborníků se stáří sopky odhaduje v rozmezí 150 až 800 tisíc let.
A kolik metrů chodeb chtějí odborníci otevřít? V historii byla jejich celková délka 300 metrů.
„Nám pro vědecké účely bude stačit, když zprůchodníme řádově desítky metrů. Odhadem tak kolem třiceti. Tam už bychom měli narazit na přívodní dráhu vulkánu, a tedy ztuhlé magma, které by si mohli lidé prohlédnout,“ poznamenal Milan Brož.
VID