Skladatel, hudebník, dirigent, zpěvák i autor oblíbené úvodní skladby Hudba pro fontánu Petr Hapka má v Mariánských Lázních na kolonádě bronzovou bustu. Více než dvoumetrová socha, busta s podstavcem ve tvaru piana vznikla v dílně Alberta Králíčka v Nové Pace. Při zahájení letošního zahájení lázeňské sezóny byla busta slavnostně odhalena za přítomnosti mnoha významných hostů, mezi kterými nechyběl Michal Horáček, spisovatel, esejista, novinář, textař, básník a spolupracovník Petra Hapky. S Michalem Horáčkem si Živé Chebsko povídalo nejen o spolupráci se skladatelem, ale také o tom, co chystá nového nebo jaký má vztah k Mariánským Lázním.
Pamatujete si, kdy jste se s Petrem Hapkou poprvé viděli?
To si pamatuju velmi dobře. Bylo to 6. ledna 1984 kolem půl šesté večer. Tehdy jsem já, neznámý skladník z výrobního podniku Svazu invalidů, zazvonil u dveří už slavného skladatele se složkou textů. A měl jsem štěstí: Petrův zrak padl na pár veršů, které ho zaujaly. A řekl: Pojď dál. Tak jsem šel a do Petrovy smrti už v jistém smyslu nikam neodešel. Naše spolupráce trvala 30 let.
Co jste na něm nejvíce oceňoval?
To, že požíval velké přízně Boží. Nepracoval, jen čekal, až mu shůry bude seslán nápad. Dřív nebo později ho opravdu dostal. Není takových lidí, z nějakého nevyzpytatelného důvodu vyvolených, mnoho.
Máte spočítáno, kolik písniček jste spolu sepsali?
Daleko méně, než si lidé myslí. Za těch třicet let jen něco přes sedmdesát. Ale skoro o všech se ví.
Jaká je Vám nejbližší?
V Penzionu Svět. Petr si nejvíc cenil Denim Blue, kterou Hana Hegerová zpívala na našem prvním společném albu, Potměšilém hostu.
Připravujete nějaký nový projekt?
Svůj patnáctý projekt jsem dokončil loni v říjnu, kdy vyšlo album Čtyřicítka s protagonistkou Lenkou Novou. Teď se zvolna obracím k novému projektu: rád bych zohlednil svou duchovní zkušenost.
Co pro Vás znamenají Mariánské Lázně?
Mariánky mám z českých lázní nejraději. Jsou útulné, milé. A hlavně je krášlí i fontána, pro níž Petr Hapka napsal první skladbu. Ocenil jsem i mši v děkanském kostele Nanebevzetí Panny Marie (při slavnostním zahájení lázeňské sezóny – pozn. red.), slouženou panem opatem a leccos dalšího. Do Mariánských Lázní se vždy vracím rád.