Zem na Chebsku se o víkendu opět otřásla. Dají se očekávat také další zemětřesení? A proč otřesy doprovází dunění? Také na tyto otázky odpověděl Josef Horálek, seismolog Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.
Chebsko se v sobotu otřáslo poměrně silným zemětřesením. Jak bylo silné a kde bylo jeho epicentrum?
Zemětřesení nebylo silné, mělo magnitudo 3.6 a epicentrum bylo severně od obce Nový Kostel, hloubka ohniska 8 km.
Šlo i z pohledu seismologa o silnější zemětřesení?
To je relativní. Z globálního hlediska se jedna o velmi slabé zemětřesení, jakých je denně na Zemi několik desítek, někdy i stovek. Z pohledu našeho území, které je téměř aseismickou oblastí, je i takové zemětřesení výjimečné a proto právem vyvolává zájem veřejnosti i médií.
Lze očekávat v nadcházejících dnech i další podobně silná?
To je logická otázka, na kterou ale není lehké odpovědět. Zemětřesení je nedeterministický proces. Kromě toho současná seismická aktivita má velmi specifický průběh. Přesto si dovoluji predikovat, že se jedná o 1. fázi silnějšího zemětřesného roje, který bude v následujících týdnech nebo měsících pokračovat.
Souvisí zemětřesení s počasím?
Nejen toto, ani jiná západočeská zemětřesení s počasím určitě nesouvisí. Ve světě i v Evropě se ale vyskytly zemětřesné roje, které měly souvislost s intenzivními dešťovými srážkami (např. Hochstaufen v jihovýchodním Německu). Ale taková zemětřesení bývají velmi slabá a mělká.
Jak často se vlastně zem na Chebsku chvěje a čím je to vlastně způsobené?
Chebsko je typickou oblastí výskytu tzv. zemětřesných rojů. Zemětřesné roje se zde pravděpodobně opakují odedávna. Proto byla seismická aktivita v této oblasti sledována „odborně” sledována již na začátku 20. století, první seismická stanice byla zřízena v Chebu v roce 1908. To je ale téma na delší přednášku…
Zemětřesné roje jsou specifickým typem seismicity. V zemětřesných rojích se naakumulovaná seismická energie neuvolňuje v jednom silném otřesu, jak je to obvyklé, ale v sérii stovek až tisíců slabých a velmi slabých zemětřesení. Zemětřesné roje se především vyskytují ve vulkanických a geotermálních oblastech. Další příklady častého výskytu zemětřesných rojů jsou Island, Řecko, Yellowstone, Long a Sierra Nevada v Americe nebo několik oblastí v Japonsku či na Novém Zélandu. Zemětřesné roje v západních Čechách souvisí fluidy (voda a kysličník uhličitý), které pod velkým tlakem cirkulují v Zemské kůře v této oblasti. Díky velké aktivitě korových fluid jsou západní Čechy a přilehlé území Saska známými lázeňskými oblastmi. Ve vulkanických oblastech hraje významnou roji při vzniku zemětřesných rojů magma, které se tlačí k povrchu.
Otřesy doprovází dunění, jak tyto zvuky vznikají?
Seismické vlny vybuzené zemětřeseními v západních Čechách obsahují vysoké frekvence, a to i několik desítek Hz. Při dopadu seismické vlny na zemský povrch dochází k vibracím povrchu, které místní obyvatelé pociťují jako zemětřesení. Zemský povrch působí jako membrána, která rozkmitá vzduch a tak generuje zvukové vlny.
Na internetu se spekuluje, že otřesy souvisí s těžbou břidlicového plynu. Existuje tam podle vás nějaká souvislost?
Na internetu se bohužel občas spekuluje o ještě větších nesmyslech, jsem z toho dost smutný. Hodně to vypovídá o úrovni diskutujících.
Vysvětlil byste ještě, jaký je rozdíl magnitudem a Richterovou stupnicí?
Magnitudo (latinsky znamená velikost) se v seismologii používá pro označení velikosti zemětřesení v jeho ohnisku. Jde o to, popsat jedním číslem velikost zemětřesení na základě seismogramu z jedné seismické stanice. Přitom magnituda určená na jednotlivých seismických stanicích ve světě by měla stejná nebo alespoň podobná. Magnitudových škál je několik, záleží na typu seismických vln, ze kterých se velikost zemětřesení určuje. Nelze použít stejnou metodiku pro silná vzdálená zemětřesení např. japonského zemětřesení v roce 2011 o magnitudu 9.0 a slabá západočeská zemětřesení o magnitudu 3.5.
K oceňování lokálních zemětřesení se používá tzv. lokální magnitudo. To poprvé definoval Charles Richter v roce 1935 pro kalifornská zemětřesení zaznamenaná Wood-Andersonovým torzním seismometrem. Odtud Richterova škála. Ta je ale definována pro konkrétní typ přístroje -Wood-Andersonův torzní seismometr. Ten ale měl značné konstrukční limity, proto se více než 50 let nepoužívá, nahradily ho moderní seismometry, v současné době již elektronické. Nicméně hodnoty lokálního magnituda ML, které dnes používáme, jsou velmi blízké Richterově škále.
Františka Hartmann
frantiska@zivechebsko.cz