Vládní stropování marží pohonných hmot prý sice zlevní jejich ceny u dálnic, ale jako vedlejší efekt je zdraží v ostatních lokalitách. Je to ale pravda? Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda vysvětluje, proč se odborná literatura s tímto tvrzením neshoduje.
Ilustrační foto Pixabay
Podle Lukáše Kovandy neexistují relevantní doklady pro to, že by cenový (maržový) strop automaticky fungoval jako „kotva“, která vytáhne nahoru i ceny, jež byly doposud nižší. Ani odborné studie, které se snažily tento efekt potvrdit v ideálních laboratorních podmínkách, nedošly k závěru, že by k takovému plošnému zdražování muselo docházet.
Tento poznatek lze aplikovat i na specifické podmínky českého trhu. Jak situaci hodnotí Lukáš Kovanda?
Konkurence mimo dálnice zůstane silná
Mimo dálniční úseky je český trh charakteristický extrémně vysokou hustotou čerpacích stanic. Působí zde velké množství nezávislých pump i prodejců s dlouhodobou politikou nízkých marží.
- Tržní boj pokračuje: Není důvod se domnívat, že by tato intenzivní konkurence utichla jen kvůli existenci administrativního stropu.
- Citlivost řidičů: Motoristé tankující mimo dálnice jsou na cenu tradičně citlivější, což nutí pumpaře držet ceny co nejníže pod stanoveným limitem.
- Standardní soutěž: Ceny v těchto lokalitách budou i nadále podléhat tržní soutěži hluboko pod úrovní vládního stropu.
Dálnice jako specifický případ
Naopak na dálnicích, kde je konkurence dlouhodobě omezená, může strop zafungovat jako efektivní nástroj. Podle Kovandy zde existuje prostor pro vysoké marže a tiché, nepsané dohody o cenách. V tomto segmentu by tedy vládní opatření mělo skutečně vést k relativnímu zlevnění pohonných hmot oproti stavu bez regulace.
Závěrem: Obava, že by se ceny mimo dálnice „přicucly“ k hornímu limitu marže, se podle analýzy Lukáše Kovandy neopírá o ekonomickou realitu. Konkurenční boj mezi pumpami bude probíhat i nadále – dálnice díky regulaci zlevní, zatímco jinde zůstane rozhodujícím faktorem trh, nikoli vládní nařízení.