Karlovarský kraj čelí řadě ekonomických výzev – od nízkých mezd a odlivu mladých lidí až po závislost na cestovním ruchu. Jak lze tyto problémy řešit a jaký je potenciál regionu? Rozhovor s ekonomkou doc. Ing. Ilonou Švihlíkovou, PhD. nabízí odpovědi na tyto otázky.
Jak hodnotíte ekonomickou závislost Karlovarského kraje na cestovním ruchu a vidíte zde potenciál pro rozvoj?
Karlovarský kraj má bezesporu turistům, ať již domácím nebo zahraničním, mnohé co nabídnout. Není divu, že je láká. Myslím si, že pozice kraje jako regionu, který slouží k posílení a obnově zdraví – fyzického i psychického – dává dobré a perspektivní možnosti rozvoje. Nejen lázeňství, jehož role v prevenci i zdravotní péči je nedoceněná (i finančně), ale také podpora psychické rovnováhy a rozvoj přírodní medicíny. To vše vnímám jako velký potenciál pro kraj. Vzhledem k rostoucímu stresu a psychickým onemocněním u dětí a nárokům na výkonnost do vyššího věku je prevence a péče o zdraví velice perspektivním zaměřením.
Jaké ekonomické nástroje by mohly pomoci zvrátit odliv mladých a vzdělaných lidí z regionu?
Nemyslím si, že problém souvisí pouze s tím, že kraj nemá „svou“ veřejnou školu. Mladým lidem je potřeba nabídnout nejen uplatnění, ale hlavně dostupné bydlení. To je klíčový problém. Cesta bytových družstev zakládaných přímo obcemi by podle mě mohla pomoci.
Co je hlavní příčinou nízkých mezd v Karlovarském kraji a jaké kroky by se měly podniknout pro jejich zvýšení?
Příčin je několik, některé jsou specifické pro kraj, jiné mají obecnější charakter. Je zřejmé, že montovny, které zaměstnávají mnoho zahraničních pracovníků, zrovna k nárůstu mzdové hladiny nepřispějí. Také platí, že v oblasti stravování a ubytování, což je dominantní profil kraje, jsou vykazovány nízké mzdy. Zde může pomoci stát – zacílenější podporou, ale i plošnějšími opatřeními, jako je nárůst minimální mzdy nebo obnova EET, která by snížila motivaci k práci za minimální mzdu a zbytek „bokem“.
Karlovarský kraj se potýká s proměnou z regionu spjatého s těžbou. Jak se dá transformovat na moderní a udržitelnou ekonomiku?
Myslím, že tato transformace už probíhá. Na jedné straně je tu velká perspektiva ve smyslu, řekněme, zdravotních oborů, ale historie těžby ke kraji také patří. Nemyslím si, že utlumování těžby je vhodná politika. Rozhodně si nemyslím, že závislost na americkém zkapalněném zemním plynu je ekologicky vhodnější než těžba domácího uhlí. Nezapomínejme na to, že to „udržitelné“ se může v čase hodně měnit.
Pokud byste měla vliv na přidělování státních dotací, do jakých oblastí Karlovarského kraje byste investovala nejvíce a proč?
Stát by měl věnovat – prostřednictvím zdravotních pojišťoven – větší pozornost lázeňské péči jako součásti prevence a komplexního zdravotního procesu. To nejsou jen wellness víkendy. Podpořila bych rozvoj farmacie, psychologie, psychiatrie a fyzioterapie v regionu a příliv odborníků v těchto oblastech. Podle mě jsou to velice perspektivní obory.