Benzin u čerpacích stanic v Česku v uplynulém týdnu dál mírně zlevnil, nafta naopak lehce zdražila. Průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 klesla o sedm haléřů na 34,28 koruny za litr, nafta stála ve středu v průměru 33,07 koruny za litr a byla o čtyři haléře dražší než před týdnem.
V příštím týdnu by měl benzín cenově stagnovat, nafta však zdraží, o 15 haléřů na litr.
„Benzín v Česku zlevňuje, nafta zdražuje. Hrozí totiž celosvětový nedostatek právě nafty, jak dnes varuje list Wall Street Journal“
Ilustrační foto Pixabay
Vývoj zejména ceny nafty je na první pohled zarážející. Mezi letošními 9. červnem a 9. červencem zdražila ropa Brent v přepočtu do korun totiž jen o 1,7 procenta. Motorová nafta u českých čerpacích stanic ovšem ve stejném období zdražila o více než korunu na litr, tedy o 3,2 procenta. Za výraznějším růstem koncové ceny nafty z části stojí navýšení marží čerpadlářů a dalších článků dodavatelského řetězce paliv, jimž nahrává tradičně vyšší poptávka prázdninové sezóny, ale z nichž někteří také využili jako záminky přechodného strmého růstu cen ropy v souvislosti s červnovým izraelsko-íránským konfliktem.
Důvodem je ovšem také vývoj na velkoobchodním trhu. Na komoditní burze v Rotterdamu totiž motorová nafta zdražila v uvedeném období v přepočtu do korun hned o nějakých dvanáct procent. V případě nafty se totiž projevuje obava z jejího globálního nedostatku, o níž dnes referuje i list Wall Street Journal.
Vývoj na globálním trhu s naftou paradoxně kontrastuje s vývojem na trhu s ropou. Zatímco v případě ropy hrozí globální převis nabídky nad poptávkou, světové zásoby nafty jsou na mnohaletém minimu pro tuto část roku. Nafta se využívá jako pohonná hmota, ale též coby palivo k vytápění – jde o takzvanou topnou naftu. Příbuzné topné oleje slouží k vytápění zhruba desetiny evropských domácností.
S odstřižením Evropy od ruských dodávek je starý kontinent závislejší než kdy jindy – už z jedné třetiny – na dodávkách nafty z USA. V USA ovšem byly v zimě rafinační marže v případě nafty poměrně nízké, takže producenti její výrobu škrtili – evropští odběratelé si za ni tedy nyní musí připlatit. Situaci zhoršuje fakt, že západní sankce proti Rusku připravily globální trh, zejména pak opět Evropu, o podstatnou část dodávek ruské těžké ropy, kterou zpracovatelé při výrobě nafty preferují. Lehčí druhy ropy se spíše hodí pro výrobu benzínu.
Nyní jsou sice rafinační marže v případě nafty logicky vyšší, jenže z důvodu sezónnosti se producenti soustředí spíše na výrobu benzínu. K produkci nafty svoji pozornost obrátí až po létě, s nástupem topné sezóny. Což ovšem její stávající nedostatek zhoršuje a vede k obavám nejen z vysokých cen dieselového pohonu, ale právě i zimního vytápění.
Lukáš Kovanda, Ph.D. – Hlavní ekonom, Trinity Bank