V soutěži stavby Karlovarského kraje bojuje i mariánskolázeňský dům Chopin, který se před nedávnem po dvouleté rekonstrukci otevřel veřejnosti. Komplex tří budov, který prošel rozsáhlou opravou od roku 2020, představuje nyní moderní kulturní a společenské centrum. Podle ředitelky Infocentra Barbory Tintěrové prostory Domu Chopin nabízejí neuvěřitelný potenciál pro různé kulturní, vzdělávací a společenské akce. Hlasování zde
Správu domu Chopin převzalo Infocentrum Mariánské Lázně s.r.o. Tato organizace, dříve známá jako KIS Mariánské Lázně s.r.o., nyní intenzivně pracuje na dovybavení prostor, náboru personálu a přípravě bohatého programu. Infocentrum se soustředí na vytvoření atraktivního programu, který přiláká širokou veřejnost. V plánu jsou přednášky, besedy, koncerty, malá divadelní představení, pohádky, promítání filmů a mnoho dalších kulturních, vzdělávacích a společenských akcí.
„Dům Chopin se stane domovem pro různorodé aktivity a události. „V jeho prostorách naleznete galerii, konferenční sál, památník Fryderyka Chopina, hudební síň a další víceúčelové prostory jako kreativní dílny, komunitní centrum, knihovnu a fonotéku. Malá divadelní scéna rozšíří nabídku pro milovníky divadla, kina či komorních koncertů,“ informovala ředitelka.
Lázeňský dům čp. 47 se původně jmenoval Bílá Labuť a byl postaven v letech 1819-1820. Je to tak jeden z prvních tří domů na Hlavní třídě. Roku 1836 zde byla ubytována rodina polských šlechticů Wodziňských, jejichž hostem byl i skladatel Fryderyk Chopin, jehož jméno dnes dům nese. Od roku 1958 je objekt zapsanou nemovitou kulturní památkou. Rekonstrukce začala v roce 2020 a jejím cílem návrhu byla nejen obnova a oživení cenných architektonických prvků a detailů, ale především hledání funkční náplně a způsobu využití, aby dům nebyl jen statickou památkou, ale živým kulturně-společenským centrem.
Kromě Chopinova muzea a sálu tak zahrnuje městské infocentrum, obnovenou Malou scénu, komunitní kavárnu a další klubové prostory, vše s bezbariérovým přístupem. Každá ze 3 hlavních budov si zachovává svůj charakter a svébytnost, což podpořilo i odstranění nepůvodních přístaveb a spojovacích krčků. Významnou součástí návrhu bylo doplnění dekorativních osvětlovacích prvků, jejichž autorem je ak. sochař Laco Sorokáč.