Bečov nad Teplou bude mít první Kámen zmizelých (Stolpersteine). Připomene tragický osud bečovské rodačky Marie Friedländerové (Nadelfestové), jejíž poslední místo svobodného pobytu bylo na adrese Pod Zámkem 246. Tam umístí typickou mosaznou kostku v neděli 21. července v 10 hodin její praneteř, paní Dagmar Dopitová s rodinou ve spolupráci s bečovskou radnicí a Pamětí národa Karlovarský kraj.
Foto: Archiv Paměti národa – Na fotografii je Marie „Mici“ Friedländerová
Kameny zmizelých neboli Stolpersteine jsou mezinárodním projektem německého umělce Gűntera Demniga, který položil první kámen v roce 1992 před radnicí v Kolíně nad Rýnem. Název Stolpersteine ve volném překladu znamená „Kámen, o který se klopýtá“ a symbolicky o něj máme klopýtnout pohledem a vzpomenout na oběti holokaustu. Každý z kamenů je věnován jedné oběti a ukládá se do dlažby před dům, kde daný člověk žil, pracoval nebo významně působil. V Bečově připomene tragický osud místní rodačky Marie Friedländerové. Její rodný dům se stal posledním místem jejího svobodného pobytu.
Rodiče Marie Friedländerové (roz. Nadelfestové) přišli do Bečova z Prahy za prací. Židovský advokát JUDr. Ignatz Nadelfest a jeho žena Adéla Nadelfestová (roz. Fantlová) tu po narození první dcery Markéty koupili v roce 1983 dům. 14. října 1987 se jim narodila druhá dcera Marie. Rodiče zemřeli ještě před válkou ( (matka Adéla v roce 1928 v Praze, otec Ignatz v roce 1934 pravděpodobně v Bečově) a starší sestra Markéta, která vystudovala operní zpěv a byla učitelkou zpěvu a klavíru, žila v té době v Liberci.
Marie Nadelfestová, přezdívaná “Mici” se v roce 1920 provdala za bečovského obchodníka Juliana Friedländera. Manželství dlouho nevydrželo a bylo po třech letech rozvedeno. Marie žila poklidně dál v Bečově až do podzimu roku 1938, kdy byla z města vykázána pro svůj původ a náboženství. Odešla do Prahy, kde bydlela na různých místech až do do 18. dubna 1942, kdy byla deportována do Terezína. O dva dny později byla převezena do ghetta v Polsku, kde také zemřela. Podle informací z archivů nezemřela pravděpodobně hned. Zřejmě pracovala v rámci nějaké skupiny vězňů, kde mohla zemřít na vysílení nebo nemoc. Mohla se ale také stát jednou z obětí deportace do některého z vyhlazovacích táborů.
„Když nacisté vystěhovali tetu Mici, zřídili v našem domě Hitlerjungend. Při osvobozování obsadili dům zase Rusové. To si umíte představit, jak to tam potom vypadalo. Máma vyprávěla, že úplně ucpali kanalizaci a celý dům zdevastovali,“ vypráví pro Paměť národa praneteř Marie “Mici” Fridländerové, paní Dagmar Dopitová. Právě ona bude za svou rodinu ukládat už druhý Kámen zmizelých. Ten první umístila v Pardubicích, na památku sestry “Mici”, své babičky Markéty Zenkerové (roz. Nadelfestové). „Babička nastoupila 6. prosince 1942 do transportu do Terezína. Tam zůstala do roku 1944 a pak ji nacisté deportovali do Osvětimi. Patrně nezvládla náročnou dvoudenní cestu, nebo ji hned po příchodu zavraždili v plynové komoře coby přestárlou neužitečnou pracovní sílu. Bylo jí jednapadesát let,“ vzpomíná Dagmar Dopitová na pohnutou historii své rodiny, úzce spjaté s tragédií holocaustu. Ze židovských příbuzných přežila pouze její maminka.
Rodině Dagmar Dopitové byl dům na adrese Pod Zámkem 246 navrácen v rámci válečných reparací a ona před něj nechá v neděli 21. července v 10 hodin ve spolupráci s tamní radnicí a Pamětí národa Karlovarského kraje osadit první bečovských Kámen zmizelých.
Paměť národa