Poznat divoké zvíře, které potřebuje naší pomoc, není vždy tak jednoduché, jak se může zdát. Stále přibývá případů, kdy člověk svým zásahem nevědomky způsobí víc škody než užitku. Nejčastěji se s těmito situacemi setkáváme u mláďat, která mohou vypadat opuštěně, i když jen spokojeně čekají na návrat své matky. Právě teď řeší záchranné stanice stovky takových případů každý den.
Ilustrační foto Pixabay
Národní síť záchranných stanic, kterou koordinuje Český svaz ochránců přírody, sdružuje jednotlivé záchranné stanice po celé republice. Jejich cílem je pomáhat raněným zvířatům z volné přírody, poskytovat jim pomoc a péči a po uzdravení je začlenit zpět do jejich přirozeného prostředí. Aby byla činnost záchranných stanic co možná nejefektivnější, je potřeba stanice nezahlcovat omyly v podobě zvířat, která byla chybně vytržena ze svého prostředí. Nejen, že se zbytečně naplňuje kapacita stanic, ale ubližuje to i zvířatům, která jsou takto mylně odebrána. To, že se zvíře dostane do péče člověka, neznamená vždy, že je v bezpečí. Například srnčata jsou velmi náchylná na stravu a často se ani v péči odborníků jejich záchrana nepodaří. Péče o malé zajíčky je ještě komplikovanější. Poroto jedním z nejdůležitějších úkolů ochránců přírody je informovat veřejnost o tom, jak se má k divokým zvířatům chovat a jak poznat, zda pomoc potřebují či ne.
Ilustrační foto: ČSOP
Je potřeba vědět nebo alespoň být poučen, jak se chová nebo vypadá takové zvíře, které naši pomoc potřebuje. Omyly vznikají zejména u malých zajíčků či srnčat, která při vyčkávání na návrat své matky v klidu bez hnutí leží v trávě. Takové mládě vypadá opuštěné, ale není. Naopak je v této pozici téměř neviditelné pro predátora a navíc nevydává žádný pach. Jeho vyrušení pak má neblahé následky. V sázce je nejen život a bezpečí zvířete, ale i člověka, který se rozhodne jednat.
Záchranné stanice letošní rok přijaly už 6 000 zvířat. Z nichž se ve více než tisíci případech jednalo o mláďata. Většina mláďat bývá odchycena zbytečně a mnoho z nich takový zásah nepřežije. Například v záchranné stanici v Bartošovicích přijali od počátku letošního roku 50 zajíců polních. Mimo jediného dospělého exempláře šlo vždy o mláďata, často ve stáří jen několika dnů po narození. U 10 jedinců šlo o zbytečné odebrání nezraněných zajíčků z přírody. Aby těchto situací ubývalo, je třeba veřejnost vzdělávat. Záchranné stanice pravidelně vydávají nejrůznější osvětové karty či informační plakáty, ale zejména jejich pracovníci působí na veřejnost osobně. Pokyny, jak postupovat lze nalézt také na webových stránkách Zvíře v nouzi (www.zvirevnouzi.cz). V konkrétních případech lze využít telefonickou linku centrálního dispečinku Národní sítě záchranných stanic (+420 774 155 155), kde Vám se vším ochotně poradí. Vždy je nutné kontaktovat odborníky na této lince či přímo v záchranné stanici. Buďte opatrní k sobě i ke zvířatům, ke kterým se přibližujete.
Záchranné stanice potřebují na svůj základní provoz více jak 70 miliónů korun ročně. Jednou z možností, jak jim účinně pomoci, je veřejná sbírka Zvíře v nouzi. Pomozte jim finančním darem na účet č. 33553322/0800. Pomoci lze i zakoupením darovacího certifikátu (https://www.zvirevnouzi.cz/darovaci-certifikaty/) nebo zasláním darovací SMS zprávy. Návod na poslání takové zprávy naleznete zde: https://www.zvirevnouzi.cz/darovaci-sms-zpravy/.
Zdroj: ČSOP