Jaro je již v plném proudu, teploty dosahují místy až k 20°C a lidé tráví co nejvíce času venku v přírodě. Nezáleží na tom, jestli právě sportují k vysněné postavě do plavek, zahradničí a sázejí, nebo jen chodí na procházky se psem do městského parku. Všechny tyto aktivity jsou pro zdraví člověka z hlediska aktivity klíšťat rizikové – aktuálně dle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHÚ) velmi rizikové. Nebezpečné nákaze lze ale předejít, proti klíšťové encefalitidě existuje očkování a i nyní je vhodné zeptat se na něj svého lékaře.
Klíšťatům, která přenášejí mimo jiné také onemocnění klíšťovou encefalitidou (dále KE), nejvíce vyhovují podmínky, při kterých je ve venkovním prostředí teplo a vlhko. Nejčastěji se s nimi člověk setká v listnatých a smíšených lesích, v parcích, na zahradě nebo při rybaření, v porostech s bylinným patrem, při sbírání hub a lesních plodů a podél vodních toků v celé ČR. Co ale mezi obyvateli ČR už tolik v povědomí není, je fakt, že klíšťovou encefalitidu nepřenášejí jen dospělá klíšťata, ale také jejich larvy a nymfy. Každoročně jsou zaznamenány případy onemocnění klíšťovou encefalitidou, kdy nemocný ani netušil, že bylo klíště na jeho těle přisáté. Občas se schová i na neobvyklých místech – za uchem, ve vlasech, v podpaží apod.. Vysvětlením mohou být právě larvy a nymfy, které jsou sice pozorovatelné okem, ale pouze velmi bystrým, protože larvy vypadají jako zrnka prachu, nymfy jsou velikosti makového zrnka a téměř průhledné.
Příznaky onemocnění klíšťovou encefalitidou jsou mnohdy plíživé, podobné mírné viróze. Poté však přichází druhá fáze onemocnění a prudké zhoršení zdravotního stavu, většinou je nezbytná hospitalizace v nemocnici, z níž se nezřídka pacient vrátí v horším stavu, než do ní odešel. Mnozí nemocní si nesou doživotní zdravotní následky, které jim neumožňují žít stejně kvalitní život jako dříve. Pokud navíc infikovaný člověk o přítomnosti klíštěte neví, může to mít na celý průběh nemoci při pozdní diagnostice onemocnění negativní dopad.
Situaci v Karlovarském kraji komentuje Ing. Martina Prokopová, vedoucí protiepidemického odboru KHS Karlovarského kraje: „Krajské hygienické stanici Karlovarského kraje bylo v loňském roce hlášeno 12 případů KE, z nichž v anamnéze 9 pacientů bylo zjištěno přisátí klíštěte a v 1 případě odstraňování klíštěte psovi. Přenos nákazy je možný i alimentární cestou, a to konzumací nepasterizovaného mléka či výrobků z něj, toto však všichni nemocní popřeli. Všechna onemocnění si vyžádala hospitalizaci v nemocnici. Nikdo z pacientů nebyl očkován proti KE. Je nutné podotknout, že řada rodičů nechává očkovat proti KE své děti, nikoliv však sebe, ačkoliv se vystavují v přírodě stejnému riziku. V loňském roce bylo v Karlovarském kraji zaznamenáno nejvíce případů právě v dospělé populaci (92 %). Výskyt KE dominoval v okrese Karlovy Vary (8 případů), 3 případy byly hlášeny z okresu Cheb a 1 případ z okresu Sokolov. Loňský rok odpovídal trendu předcházejících let.“
Když už si člověk domů klíště přinese, existuje mnoho rad a tipů, jak minimalizovat riziko nákazy z přisátého klíštěte, například zvolení správné techniky vyjmutí klíštěte (vikláním pomocí pinzety nebo speciálních kleštiček) a jeho rychlé odstranění. „Prevence je ale mnohem vhodnější, a to používání repelentů, celotělový světlý oděv při pohybu v přírodě, prohlídka těla po návratu z přírody a zejména očkování“, doplňuje Ing. Prokopová.
Doporučenou ochranou proti klíšťové encefalitidě je včasné očkování, které lze provést během celého roku. V nadcházejících týdnech bude kulminovat aktivita klíšťat, která se již nyní pohybuje na 10., tedy nejvyšším možném stupni, proto by lidé neměli s návštěvou praktického lékaře či očkovacího centra příliš otálet.
Základní očkování probíhá ve třech dávkách. Na očkování proti klíšťové encefalitidě lze navíc využít i příspěvky zdravotních pojišťoven v rozmezí 300 – 1800 Kč. O výši příspěvku a způsobu čerpání se informujte u své zdravotní pojišťovny.
| Počet hlášených onemocnění klíšťovou encefalitidou a nemocnost na 100 000 obyvatel[1] | ||
| Kraj | Počet případů celkem | Nemocnost KE na 100 000 osob |
| Praha | 33 | 2,6 |
| Středočeský kraj | 36 | 2,8 |
| Jihočeský kraj | 64 | 10,1 |
| Plzeňský kraj | 35 | 6,1 |
| Karlovarský kraj | 12 | 4,0 |
| Ústecký kraj | 39 | 4,7 |
| Liberecký kraj | 10 | 2,3 |
| Královéhradecký kraj | 4 | 0,7 |
| Pardubický kraj | 19 | 3,7 |
| Kraj Vysočina | 43 | 8,4 |
| Jihomoravský kraj | 31 | 2,7 |
| Olomoucký kraj | 35 | 5,5 |
| Zlínský kraj | 16 | 2,7 |
| Moravskoslezský kraj | 33 | 2,7 |