Vánoce jsou pro mnoho lidí časem radosti, vzpomínek a tradic. Pro některé jsou dárky stále důležité, ale pro jiné je nejdůležitější kouzelná atmosféra, která Vánoce provází. Vzpomínky na dětství, kdy byly Vánoce skromnější, ale plné lásky a rodinné pohody, jsou pro mnohé nezapomenutelné. Tradice, jako je pečení cukroví, návštěva půlnoční mše nebo poslech koled, dodávají Vánocům jejich jedinečné kouzlo. Ať už jsou to tradiční zvyky nebo moderní vánoční písně, Vánoce jsou časem, kdy se lidé snaží být k sobě ohleduplnější a laskavější.
V předvánočním čase jsme si povídali s novinářkou Jaroslavou Rymešovou, která nám prozradila, co pro ni znamenají Vánoce. Od vzpomínek na dětství až po současné vnímání těchto svátků.
Jaký je váš nejoblíbenější vánoční dárek, který jste kdy dostala?
Za ty roky, kdy slavím vánoce, jsem těch dárků, které mi udělaly radost, dostala bezpočet. K nejmilejším patřily vždy knížky, vstupenky do divadla, v posledních letech také třeba vouchery do nějaké dobré restaurace. Nejoblíbenější dárek? Nejoblíbenější pro mne vždy byla a naštěstí dál zůstává ta nehmatná a kouzelná atmosféra, která Vánoce provází .
Co byste si letos přála najít pod stromečkem?
Co bych si přála letos pod stromek. Dárky pro mne ztratily tu velkou důležitost, kterou jsem jim přikládala jako malá a v dobách, když byly mé děti malé. A vypočítávat všeobecnosti , jako jsou zdraví, láska či mír, mi připadá tak trochu jako vyčpělá fráze, i když samozřejmě nezpochybňuji, že právě tohle je tím největším a nejdůležitějším v životě každého z nás. Takže ale nakonec ano. Ano, přeji si, abychom se začali mít vzájemně víc rádi, víc naslouchali jeden druhému, aby ve společnosti zavládlo víc slušnosti, ohleduplnosti a úcty jedněch k druhým.
Jak obvykle trávíte vánoční svátky? Máte nějaké rodinné tradice?
Vyrostla jsem v menší obci pohraničí, kde byla tehdy v těch padesátých letech směsice lidí, kteří přišli z nejrůznějších koutů Čech i Slovenska, z Rumunska i Podkarpatské Rusi, každý z trochu odlišného prostředí, z nejrůznějších tradic a zvyklostí. Současně už jako školáčci jsme byli vystavováni tvrdé ateizaci. Ježíška nám nahrazoval Děda Mráz a vánoční besídky ve škole, kde jsme adorovali stranu a vládu,která nám zajišťuje tak krásné dětství. Doma jsme měli samozřejmě stromek, kapra a salát, no a dárky, už tehdy hlavně knížky. Ale už tehdy mě nejvíc dojímala ta atmosféra. Ten „vánoční pocit,“ který jsem prožívala a neuměla pojmenovat. O starobylých zvycích jsem samozřejmě četla v knížkách, ale doma jsme je už nepraktikovali.
Jaké je vaše nejoblíbenější vánoční cukroví – pečivo?
Přiznávám, nikdy mi nebylo blízké pečení a sladké vůbec.. Jasně, doma mamka pekla tradiční linecké koláčky, pracny, vanilkové rohlíčky, a ta vůně k té vánoční atmosféře neodmyslitelně patřila. Když jsem pak měla děti, přibyly k těm tradičním i další druhy, jak jsme si měnily s kamarádkami recepty. Moji kluci i manžel však to brali taky hlavně kvůli té atmosféře, jinak muž tvrdil, že nejlepší cukroví je to obalené ve strouhance, a tak se u nás vždy víc preferovaly dobroty slané. Teď už roky nepeču. Vždycky něco před svátky koupím, případně něčím na ochutnání mě podarují kamarádky.
Jaké vánoční jídlo nesmí chybět na vašem svátečním stole?
Bramborový salát a ryba. Smažená. Kapr. V poslední době ale klidně kapra vyměním třeba za lososa nebo jinou rybu. No, a pak taky rybí polévka, kterou osobně miluju a kterou si nikdy neodpustím. A na stole nesmí chybět také mísa s ovocem, čím víc druhů, tím líp. A také pár kousků cukroví, ke kávě či čaji po večeři. Naštěstí ji má rád i můj partner. Dělávala jsem i kubu, chutnal všem, ale ani sama nevím, kdy se z jídelníčku zase vytratil. Možná to bylo i tím, že toho jídla bývalo a bývá tolik, že už na to prostě v žaludku místo nezbývá. A Vánoce přece nejsou o přejídání se.
Máte nějakou oblíbenou vánoční vzpomínku z dětství?
Vánoce v mém dětství byly mnohem skromnější, ale byly krásné. Hrozně jsem se na ně těšila a vždy mi bylo hrozně smutno, když to končilo. Byli jsme jako rodina pohromadě, poslouchali jsme pohádky, povídali si, hráli, mohli jsme jít spát až pozdě. Ale přece jen, když jsme u těch dárků, v hlavě mi utkvěla vzpomínka na dárek, který mi nadělila má tehdy první dětská láska. Pepík od sousedů mi vyrobil z celuloidové panenky noční lampičku a celý zrudlý mi ji odpoledne před Štědrým dnem přinesl zabalenou do trochu pomuchlaného papíru a převázanou červenou mašlí.
Jaké vánoční písně nebo koledy máte nejraději?
Určitě ty tradiční koledy, a trochu mě mrzí, že je hrají už od počátku adventu dokola snad ve všech obchodních centrech. Ty by měly znít až o vánocích. Mám moc ráda Tichou noc… ale vůbec mi nevadí ani vánoční písně současné. Vánoce vánoce přicházejí, byly hitem mého mládí, a líbí se mi dodnes. A taky písničku Václava Neckáře…
Jak se připravujete na Vánoce? Máte nějaké speciální rituály nebo zvyky?
Už jsem řekla, že žádné speciální vánoční zvyky nemám. Zkoušeli jsme a občas si zkusíme lít olovo nebo pouštět lodičky ze skořápek,, ale je to spíš jen kvůli pobavení. Jinak jedinou opravdovou tradicí, kterou dodržuji od své konverze, je návštěva půlnoční mše. Pamatuji, jak jsme chodívali s dětmi pěšky z Chebu do Františkových Lázní, kde tehdy před rokem 1989 sloužil úžasný Josef Rybenský a také pozdější biskup František Radkovský. I pro moje děti to byl ten pravý a neúžasnější vánoční zážitek, na který se vždy těšili. Potkávali jsme se tady navíc se spoustou známých, kteří sem taky jezdili „na tajňačku“, a zpátky jsme se vždy s někým svezli.
Co pro vás znamenají Vánoce a jaký význam jim přikládáte?
Dnes, jako pro věřící křesťanku, jsou pro mne Vánoce oslavou příchodu Božího Syna mezi nás. A tento zázrak, který, ať už to tak vnímáme nebo ne, ovlivnil do značné míry chod dějin. A za sebe bych byla moc ráda, aby tahle skutečnost nezapadla v okamžiku, kdy stromek začne opadávat, ale abych to „vánoční světlo“ ve svém osobním životě nechala projasňovat i dny všední, ba ponuré. A úplně nejkrásnější by bylo, kdyby tomu tak bylo i u co největšího počtu lidí.