V rámci akce Zasaď se za Frantovky, která se uskutečnila o uplynulém víkendu, bylo vysázeno 450ks sazenic javoru klenu a 630 ks sazenic dubu zimního, které byly vypěstovány z místních semen v Lesoškolkách Lužná. Ve františkolázeňském Wiedermannově lesoparku, v oblasti, která byla napadena kůrovcem se sešla necelá stovka těch, kterým není lhostejný stav oblíbeného parku. Ten nejen místní obyvatelé využívají k odpočinku, relaxaci i sportu.
„Osázeny byly prázdné plochy, kde byly vykáceny smrky napadené kůrovcem,“ uvedl správce Lesů Františkovy Lázně Miloš Fiala.“Boj s kůrovcem není snadná záležitost, na podzim se kůrovec přibližně z 80% zazimuje do hrabanky a zbytek nalétne do smrků pod kůru kde přezimuje. Ani silné mrazy mu neuškodí. Proto se lesníci přes zimu intenzivně věnují vyhledávání kůrovcových stromů, protože na jaře, pokud je suché a teplé počasí a to poslední roky jsou, může z jednoho stromu vyletět až 80 000 kůrovců, takže boj není úplně jednoduchý. Jsme rádi, že se této zúčastnili nejen obyvatelé, ale také návštěvníci města v takovém hojném počtu, aby nám pomohli a zjistili, jak to v lese chodí,“ doplnil. Samotné sázení neprobíhalo jednoduše. Země byla po dlouhotrvajícím suchu velmi tvrdá, chvílemi pršelo, ale ani to, nedokázalo dobrovolníky odradit. Po práci si mohli všichni opéct buřty a občerstvit se limonádou nebo pivem.
Lesopark na severovýchodním okraji města Františkovy Lázně, nazývaný „Zátiší“ vznikl počátkem 20. století a podobně jako většina parkových a lesních porostů ve Františkových Lázních byl rovněž dílem místního zkrášlovacího spolku založeného roku 1881. „Svého největšího významu a všeobecné obliby u lázeňských hostů i místních obyvatel však park nabyl teprve až během první světové války,“ informoval tajemník františkolázeňské radnice Ing. Miroslav Jiřina s tím, že když totiž v únoru 1914 zemřel iniciátor a dlouholetý předseda spolku, slavný německočeský architekt a bývalý františkolázeňský starosta Gustav Wiedermann, bylo rozhodnuto pojmenovat dotyčný park jeho jménem a vystavět uprostřed něj tzv. „Věž díků“ v níž se kromě kavárny nacházel též byt správce parku. Kavárna se stala brzy oblíbeným výletním místem jako lesopark sám. Tvář lesoparku změnila až druhá světová válka a následující kulturněhistorický zlom v podobě nuceného vysídlení téměř veškerých obyvatel města. V druhé polovině 20. století byl park nedaleko „Zámečku“ přepůlen silničním obchvatem města a bez svědomité péče spolku postupně chátral.
