Paměť národa Karlovarského kraje oslaví 35. výročí sametové revoluce unikátním dokumentem, který mapuje vývoj listopadových událostí v našem regionu ve výpovědích přímých účastníků. Oslavy svobody a demokracie doplní setkání s pamětníky a koncerty. Pojďme se společně potkat, vzpomínat a diskutovat. Oslavovat budeme v sobotu 16. listopadu ve spolupráci se spolkem Švihák v Mariánských Lázních a v neděli 17. listopadu ve spolupráci se spolkem Kultivary v Karlových Varech.
Foto: Archiv chebského muzea
Nejen v Praze se našli odvážní lidé, kteří se na podzim roku 1989 rozhodli postavit komunistickému režimu a aktivně se zapojit do revolučního dění. Jak vypadala sametová revoluce v Karlovarském kraji? Dokumentární film Prolomit hráz vykresluje atmosféru 80. let na území současného Karlovarského kraje i průběh sametové revoluce. Ta do našeho regionu dorazila o několik dní později, když informace z Prahy doslova dovezli do svých rodných měst vysokoškolští studenti. Postupně se na jednotlivých místech formovala velmi živelně občanská hnutí, která organizovala demonstrace. Dokument představuje listopadové události ve výpovědích pamětníků z Mariánských Lázní, Chebu, Sokolova a Karlových Varů. Své osobní vzpomínky na revoluční dobu sdílejí Václav Bartůšek, Jana Černá, Jiří Fuchs, Jan Hadrava, Lev Havlíček, František Hromada , Zbyněk Illek, Tomáš Kábrt, Jiří Kotek, Petr Kulhánek, Pavel Marek, Jaroslava Rymešová a Štefan Škulavík.
Dokument Prolomit hráz vykresluje období normalizace v regionu, který byl označován za pevnou hráz socialismu a představuje lokální vývoj během listopadových revolučních dnů. Stejně jako ve zbytku Československa i na území současného Karlovarského kraje byli lidé, kteří si v totalitě hledali cestu, jak žít po svém. Organizovali se tu výstavy zakázaných umělců a koncerty kapel, které často končily příjezdem veřejné bezpečnosti, ukončením akcí a legitimováním všech přítomných nebo zatýkáním. “Ono to zní dnes dost absurdně, ale my jsme s tím počítali a čekali jsme, že to takhle skončí. Nám to tenkrát připadalo, že je to jedna ze součástí života a snažení se o něco, když žije člověk v totalitě,” říká pamětník Lev Havlíček, který pořádal kulturní akce na Karlovarsku. Zatímco v Praze bylo cítit už během roku 1989 určité uvolnění, na západě Čech, které v té době symbolizoval hlavně průmysl a těžba hnědého uhlí, si tak zásadní společenskou změnu dovedl představit jen málokdo. Ozvěny studentské demonstrace na Národní třídě 17. listopadu 1989 o víkendu přivezli domů studenti vysokých škol z Prahy a dalších větších měst. Do regionu se tak dostala prohlášení s informacemi o tom, co se stalo na Národní třídě a o možnostech, jak změnit stávající režim. Atmosféra v regionech byla velmi opatrná. I v Karlovarském kraji se lidé obávali, co se bude dít. “Hodně lidí chodilo podél výkladů a báli se i přistoupit. Zastavovali se a koukali. V prostoru před karlovarskou poštou byl hlouček do 50 lidí a okolo další desítky těch, kteří byli zvědaví, ale báli se přikročit blíž. Rozdali jsme namnožené prohlášení a řekli všem, ať pozvou příště každý 5 dalších lidí, abychom se začali scházet,” popisuje začátky revolučního dění v Karlových Varech Jiří Kotek. Společně s filosofem Jindřichem Konečným patřil mezi hlavní aktéry lokální sametové revoluce právě v krajském městě. Podobně živelně vznikala občanská společenství odporu proti režimu i v dalších městech. Lidé se začali setkávat v Sokolově na náměstí, v Mariánských Lázních kolem tamního Dopravního podniku, v Chebu u Špalíčku a u divadla. Během několika dní se konaly tisícihlavé demonstrace ve všech městech. Situace byla vypjatá, ale podařilo se ji udržet. “Nebudeme jako oni. Vybízelo se ke smíru. Nebudeš ředitelem, my tě odvoláme, ale nebudeme tě likvidovat, jako vy jste likvidovali celé rodiny. Budeme se dál potkávat jako sousedi a zdravit se. A to my bylo sympatické,” uzavírá jedna z aktérek událostí sametové revoluce v Chebu Jaroslava Rymešová.
Oslavy 35. výročí sametové revoluce
v Karlovarském kraji
MARIÁNSKÉ LÁZNĚ – sobota 16. listopadu, dům Chopin
ve spolupráci se spolkem Švihák
17.30 – projekce dokumentu + beseda s pamětníky
19.30 – koncert Marie Puttnerová & Martin Novák, videoprojekce Linda Arbanová
Paměť národa