V okolí Komorní hůrky, jedné našich nejmladších sopek, která se nachází nedaleko Františkových Lázní, probíhá stavební ruch. Do konce srpna letošního roku by zde mělo vniknout odpočinkové místo s lavičkami a informačními tabulemi, ale také s několika parkovacími místy. Na sobotu 24. srpna bude přichystáno každoroční setkání u příležitosti výročí narození J. W. von Goethe.
„V současné době máme vydané stavební povolení na vybudování parkoviště,“ uvedl vedoucí odboru správy majetku Františkovy Lázně Miroslav Špalek. „Po nabytí právní moci tohoto povolení zde bude vybudováno parkoviště, osazeny lavičky, koš na odpadky a informační tabule. Vše bude provedeno v srpnu 2024,“ upřesnil.
Video z připomínky výročí narození J. W. Goetha
„V sobotu 24. srpna bude v rámci vzpomínkové akce k výročí 275 let od narození J. W. von Goethe zpřístupněna štola, a to od 9 do 17 hodin,“ pozval zájemce kastelán hradu Seeberg a průvodce štolou Jan Buriánek s tím, že zájemci o prohlídku by neměli zapomenout na vhodnou obuv, ve které se budou moci vydat pod povrch.
Foto z připomínky výročí narození J. W. Goetha
Od 13. hodin bude přichystána divadelní scénka o vyřešení sporu mezi Plutonisty a Neptunisty, který byl ukončen vykopáním Goethovy štoly ve čtvrtohorním vulkánu, Komorní Hůrce. V dramatizaci se přítomným představí herci Františkolázeňského divadla.
Seismolog Milan Brož
Největší zásluhu na tom, že se lidé mohou podívat do útrob sopky má seismolog Milan Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd v Praze.
„Aktivně jsem začal na Komorní hůrce pracovat po dosud největších novodobých zemětřesení v prosinci 1985. Tehdy seismologové dvou ústavů Akademie věd ČR začali budovat seismickou síť WEBNET a stavět seismické stanice na Chebsku,“ zavzpomínal před několika lety pro Živé Chebsko Milan Brož.
„V roce 1991 jsem získal jeden z prvních grantových projektů nově vzniklé Grantové agentury Akademie věd ČR. Tento projekt se jmenoval Souvislosti zemětřesení s výrony minerálních pramenů v západočeském trojúhelníku. Podnětem mi byly zkušenosti ze světové literatury, zejména z Ruska. Tamní vědci popisovali vztahy mezi zemětřeseními a minerálními prameny v zemětřesných oblastech. Štěstím v neštěstí bylo i to, že se v roce 1981 stalo tragické neštěstí na hlubokém dole Pluto nedaleko Teplic. Zemřelo tam tehdy mnoho horníků. Po ukončení příčin tohoto neštěstí bylo možné seismické aparatury použít v západních Čechách. Jednalo se o přístroje německé výroby. Jeden z nich jsme mohli spustit i tady v Chebu. Ale po velkých otřesech na přelomu let 1985/1986 jsme s tímto vybavením přijeli poprvé do Kraslic na důl Helena. Seismometry jsme tam umístili do podzemí i na povrch,“ sdělil.
Foto z přípravných prací na Komorní hůrce
Cesta k vyhloubení samotné štoly však byla poměrně dlouhá, ale vyplatila se.
„Než jsme začali s hornickými pracemi, museli jsme využít geofyzikálních metod, které popisují svrchní vrstvu země. Existují na to základní metody jako je odporová tomografie, kdy se měří elektrický odpor. Použili jsme na sopce úderovou seismiku, kdy se speciální sondy rozloží po zemi a měří se odezvy od úderů seismickým kladivem. Dále jsme použili elektromagnetickou tomografii i georadar. Tyto metody, ve spojení s magnetickým měřením a mikro gravimetrií, nám umožnili prozkoumat svrchní vrstvu hornin do hloubky prvních desítek metrů. Vše bylo prováděno v souladu s historickými podklady důlních map s přesným geodetickým zaměřením,“ podotkl seismolog Milan Brož.
O zpřístupnění Goethovy štoly se zasloužil také Geofyzikální ústav AVČR s městem FL v rámci Regionálního projektu Akademie Věd a Karlovarského kraje
