Na dnešek letos připadá Den matek. Obchodníci, včetně e-shopů, proto registrují nebo ještě očekávají zvýšené tržby. A to zejména za květiny (oblíbené jsou zvláště tulipány, růže či hortenzie), šperky, kosmetiku a delikatesy a sladkosti. Češi letos v souhrnu za tyto dárky utratí mírně přes 450 milionů korun. O několik milionů více než loni a přibližně o 40 milionů korun více než předloni. Za vyšší výdaje v porovnání s rokem 2022 ale může zejména rapidní inflace, nikoliv růst popularity Dne matek.
Ilustrační foto Pixabay
Za Den matek letos utratí Češi mírně nad 450 milionů korun, v Rakousku desetkrát tolik. Tradici tam totiž nepošlapali komunisté, u nás stále „vítězí“ Mezinárodní den žen
Obchodníci v souvislosti se Dnem matek podle dlouhodobého průměru zaznamenávají u vybraného, jmenovaného zboží nárůst tržeb o zhruba deset procent nad normál. Svátek si ale připomíná jenom část Čechů. Jiná část dává přednost březnovému Mezinárodnímu dni žen (MDŽ), který v posledních letech zažívá určitý „comeback“. Lidé si jej totiž dlouho spojovali s obdobím totality a „povinnými“ dary typu karafiátů nejrůznějším soudružkám.
Střetávání těchto dvou svátků, Dne matek a MDŽ, vede k jisté rozpolcenosti mezi Čechy, takže ti si nakonec často raději plně nepřipomínají ani jeden z nich. A pokud ano, tak zhusta bez obdarování matky či ženy, ale jen například blahopřáním.
Například v sousedním Rakousku, které má o zhruba dva miliony obyvatel méně než Česko, letos lidé u příležitosti Dne matek utratí zhruba 220 milionů eur, tedy v přepočtu necelých 5,5 miliardy korun. To je více než desetkrát více než v Česku. Samozřejmě, část tohoto propastného rozdílu lze vysvětlit vyšší kupní sílou Rakušanů v porovnání s Čechy či obecně vyšší rakouskou cenovou hladinou. Nicméně i tak je zřejmé, že Den matek je v Rakousku dramaticky populárnější než v Česku. Svoji matku, případně babičku dnes u našich jižních sousedů obdaruje přibližně 70 procent Rakušanů (viz zde). V Rakousku zkrátka tradice Dne matek nebyla rozmělněna z ideologických důvodů jako v Česku.
Den matek byl za totality upozaďován právě za MDŽ. Jeho velkou propagátorkou byla ještě před druhou světovou válkou Alice Masaryková, dcera Tomáše Garrigua Masaryka, prezidenta Osvoboditele, jehož komunisté zrovna „nemuseli“. V některých rodinách si však Den matek, připadající na druhou květnovou neděli, připomínali i v době komunismu. Tradici se tedy zcela zpřetrhat nepodařilo a po roce 1989 se částečně obnovila.
Z hlediska obchodníků je ovšem stále výnosnější Mezinárodní den žen. Z tabulky níže plyne, že Den matek je pro ně až sedmý nejvýnosnější svátek či jinak významný den. Žebříčku suverénně vévodí Vánoce, před Dnem matek se ale umisťují třeba Dušičky nebo Valentýn.
V Česku žilo v době Sčítání lidu 2021 celkem 4,4 milionu žen starších patnácti let, z čehož takřka milion žen ovšem bylo bezdětných (viz zde). Matek tak je nyní v ČR zhruba 3,5 milionu. Daru, nejčastěji kytice v průměrné ceně kolem 600 korun, se však dočká jen zhruba pětina z nich. To je příkrý rozdíl oproti zmíněnému Rakousku, kde to bude nikoli jen pětina, ale hned zmíněných sedmdesát procent.
TOP 10 svátků, které letos vydělají obchodníkům v ČR nejvíce peněz?
- Vánoce (dárky, stromeček, cukroví, kapr, alkohol…) – útrata 12 500 Kč na osobu
- Silvestr (potraviny, alkohol, pyrotechnika) – 2100 Kč na osobu
- Velikonoce (dárky, beránek, čokoládoví zajíčci, alkohol,..) – 1200 Kč na osobu
- Dušičky (věnce, svíčky) – 170 Kč na osobu
- Mezinárodní den žen (květiny, bonboniéry) – v řadu stokorun, týká se ale pochopitelně jen obdarovávaných žen
- Valentýn (květiny, šperky…) – v řádu stovek korun, ale spíše pouze v případě převážně mladých lidí do 35 let
- Den matek (květiny, šperky, kosmetika) – v řadu stokorun, týká se ale pochopitelně jen obdarovávaných matek, příp. babiček
- Mikuláš (dárky pro malé děti, kostýmy) – v řádu nižších stovek korun, ale spíše pouze v případě převážně rodin s malými dětmi ve věku do 10 let
- Halloween (alkohol, kostýmy) – v řádu vyšších stovek korun, ale poměrně omezeně, pouze mezi specifickými skupinami lidí (mladí lidé, často cizinci žijící v ČR)
- Sv. Patrik (alkohol) – v řádu nižších stovek korun, ale spíše pouze mezi specifickými skupinami lidí (mladí lidé, často cizinci žijící v ČR)
Lukáš Kovanda, Ph.D. – Hlavní ekonom Trinity Bank