Když se řekne například pramen Velebil, Břetilav nebo Kopaninská kyselka, málokdo si vybaví místo, kde vyvěrají. Na Františkolázeňsku je takových méně známých pramenů celá řada a mnoho z nich zcela zmizelo nejen postupem vegetace, některé i pod nánosem odpadků. Na výstavu, která aktuálně probíhá ve františkolázeňském muzeu, přichystala Kateřina Doubravová spolu Janem Buriánkem přehled těch, které se do dnešní doby zachovaly. K vidění jsou také historické lázeňské pohárky a pítka. Výstava potrvá do 30. října.
V úterý 23. dubna byla v městském muzeu zahájena výstava s názvem Voda, která léčí. Návštěvníci si mohou na panelech prohlédnout velkoformátové fotografie pramenů, které v okolí Františkových Lázní vyfotografoval Jan Buriánek. Připravena je také expozice historických skleněných lázeňských pohárků. K vidění jsou třeba takové, které byly vyrobeny z křišťálového skla a ozdobené gravírováním nebo barvené zlatým rubínem. Motivem pohárku nejčastěji bývaly charakteristické lázeňské motivy.
„Ráda bych pozvala zájemce na výstavu, prostřednictvím které se s námi vydáte na místa v okolí Františkových Lázní, kde vyvěrají méně známé minerální prameny a objevíte sílu léčivé vody a přírody. Součástí výstavy je ukázka pítek, pohárků a lahví na minerální vodu,“ uvedla muzejní pedagožka Kateřina Doubravová.
„S kolegyní Kateřinou Doubravovou jsme se vydali po pramenech v okolí Františkových Lázní, které nejsou moc známé. Při dokumentování jsme zjistili, jak si lidé málo váží toho, co mají. Na mnoha místech byly naházené odpadky, pneumatiky, nedopalky a podobně. U jednoho z pramenů dokonce byla i skládka stavebního materiálu. I když bylo pátrání zábavné, mnohdy nám z tváří mizel úsměv. Mrzí mě, že si lidé nedokážou těchto přírodních zdrojů více vážit,“ sdělil autor vystavených fotografií kastelán hradu Seeberg Jan Buriánek.
Problémem občas bylo, že některé prameny, které byly na mapě zachycené, se nedaly najít.
„Měli jsme s kolegyní aplikaci, podle které jsme se v terénu orientovali. Ale i tak se stalo, že jsme některý pramen nenalezli. I když jsme na něj koukali na mapě v mobilu, nikde nebyl. Pravděpodobně došlo k tomu, že byl například zarostlý, neudržovaný, a proto se nám ztratil z dohledu. Takových případů bylo více. I tak si ale myslím, že se nám oběma podařilo udělat výstavu, která stojí za vidění,“ dodal Jan Buriánek.