Německo, Polsko i Slovensko budou na rozdíl od Česka v roce 2024 ulevovat lidem od drahých energií, zvažují i využití výnosu z povolenek – to podle české vlády nejde. Přitom všechny tři dané země jsou zadluženější než Česko
Německo, Polsko i Slovensko budou i v příštím roce ulevovat lidem a firmám od drahých energií. Česko ale žádnou pomoc nechystá. To jeho firmy a podniky může dostat do konkurenční nevýhody.
Ilustrační foto Pixabay
Německá vláda včera oznámila, že v příštím roce pomůže podnikům v zemi s platbami energií v objemu zhruba 300 miliard korun. To je, po přepočtu na velikost ekonomiky a dle podílu průmysl v ní, jako kdyby česká vláda pomohla v příštím roce tuzemským podnikům v rozsahu přibližně 30 miliard korun.
České podniky ale nedostanou nic. Naopak, regulovaná složka cen elektřiny jim má stoupnout až o stovky procent. Německo je přitom zadluženější než Česko.
Zadluženější než Česko je také Polsko. I to pomůže svým občanům od drahých energií i v příštím roce. Jacek Sasin, místopředseda stávající polské vlády a ministr zodpovědný za resort státního majetku, se v tomto týdnu nechal slyšet, že kabinet hodlá prodloužit zmrazení cen elektřiny domácnostem do příštího roku. Nynější polská vláda pro letošek zmrazila ceny elektřiny na úrovních konce roku 2022.
Zmrazení cen elektřiny v příštím roce na dalších šest měsíců a na dvanáct měsíců v případě cen plynu slibuje také možná nová vládnoucí koalice vedená Donaldem Tuskem. Je však otázkou, zda a zejména kdy se tato formace dostane v Polsku k moci.
Prominentní polský think-tank Energetické fórum navrhuje pomáhat polským domácnostem s drahými energiemi také formou systému energetických poukázek, které by byly částečně hrazeny z výnosů z emisních povolenek. To je opět zajímavé v porovnání s Českem, neboť Fialův kabinet tvrdí, že v příštím roce již Evropská komise nepovoluje používat výnosy z povolenek k úlevě od drahých energií.
Na Slovensku jsou jako v Polsku cen energií zastropované mírně nad úrovní roku 2022. Slovenské domácnosti tak letos platí jedny z nejnižších cen v EU. Vládní strana Hlas, jejíž členkou je i novopečená ministryně hospodářství Denisa Saková, zodpovědná za energetiku, slibovala před zářijovými volbami dokonce zlevnění energií. Tedy zlevnění z úrovní, které už nyní jsou jedny z nejnižších v EU.
Levné energie jsou nyní zřetelnou prioritou Ficovy vlády. Je proto pravděpodobné, že ta využije nějaké podoby krizové regulace a dohody se slovenskými elektrárnami, aby cenu udržela nízko.
Slovensko je přitom stejně jako Německo či Polsko zadluženější než Česko.
Lukáš Kovanda, Ph.D. – Hlavní ekonom, Trinity Bank