Slavnostní vernisáží byla ve čtvrtek 6. listopadu zahájená poslední letošní výstava v Galerii Brömse s názvem Textil a keramika. K vidění jsou tkané i netkané tapisérie, paličkovaná krajka, ale také porcelán malovaný kobaltem nebo fontána z bílého diturvitu.
Výstava Marie a Pavla Jarkovských potrvá do 31. prosince. Otevřeno je od pondělí do neděle v časech 10 – 12.30. a 13.30 – 17.00 hodin. A kde sídlí galerie Brömse? Ve Františkových Lázních na Národní třídě 11.
Ak. mal. MARIE JARKOVSKÁ
Ve své volné tvorbě se soustavně věnuje textilu. Tapiserii tkané i netkané, tisku a především paličkované krajce. Tato technika ji zaujala již při studiu na VŠUP. Touto technikou vytvořila mnoho velkoformátových tapiserií, prostorových objektů a paličkovaných šperků.
Od roku 1992 spolupracuje s „Nadací Umění pro zdraví“. Tato spolupráce spočívá v komplexním řešení dětských, zdravotních a sociálních zařízení od projektu až po vlastní realizaci, v tvorbě specielních pomůcek a hraček pro děti s různým zdravotním postižením.
V posledních letech ji zaujala malba kobaltem na porcelán a pokud jí to čas dovolí, věnuje se tomuto oboru velmi intenzivně.
Doc. ak. soch. PAVEL JARKOVSKÝ
Desítkám let, po které se Pavel Jarkovský věnuje vlastní výtvarné práci, předcházelo studium na Střední průmyslové škole pro dobývání a zpracování kamene v Hořicích v Podkrkonoší, roku 1962 ukončené, a následné studium v Ateliéru keramiky a porcelánu profesora Otto Eckerta na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze /VŠUP/. Pavel Jarkovský absolvoval roku 1970 a svojí absolventskou prací se zdarem vstoupil mezi designéry: čajový servis z tenkostěnného porcelánu získal školní cenu. Kladně hodnocen byl dokonalý, funkční tvar soupravy i nově pojatý troušený květinový kobaltový dekor. V průběhu času spolupracoval s n.p. Keramické závody ve Znojmě, s jejich pobočným závodem v Teplicích a s n.p. Západočeské keramické závody v Horní Bříze, jmenovitě s jejich filiálním závodem v Břasích. Všechny uvedené závody jeho návrhy zařadily do výrobního programu. V prvním desetiletí po absolutoriu VŠUP nalezl těžiště své práce ve volné tvorbě, převážně v práci pro architekturu. Tato tvorba však často podléhá požadavkům objednavatele, který zhusta zasahuje i do finální podoby práce. Se změnami požadavků se uměl Jarkovský vždy vypořádat se ctí. Stává se však, že při dodatečných úpravách objektu dochází ke změnám, které již nikdo s autorem nekonzultuje. Výsledkem bývá poškození díla, které je často výrazné. Tak vzalo za své mimo jiné brouzdaliště mateřské školky n.p. Tiba v Mostku, které v roce 1979 bylo oceněné jako nejlepší současná realizace Východočeského kraje.
Tvar Pavel Jarkovský v průběhu času zcela oprostil od zdobných detailů a zcela jej podřídil funkci. Často vychází z kompozičního principu průniku geometrických těles. Zdánlivou tvarovou strohost někdy úmyslně porušuje vložením volně modelovaného prvku. Pádný obrys tak získává zcela jiný chvějivý poetizující charakter. Tento přístup k tvorbě patrně nejvýrazněji dokumentuje fontána z bílého diturvitu. Účinnost modelovaného prvku zde umocnil barevným pojednáním: kobaltem glazovaná přepadová mísa akcentuje bělost diturvitové fontány. Výtvarný účin dosáhl takové síly, že fontána roku 1991 získala zlatou medaili v mezinárodním konkursu keramiky v Gualdo Tadino. Poetizující zaměření dokládají též realizace v kameni. Příkladem může být relaxační žulová plastika osazená na dálniční odpočívadlo v Drahelčicích, která je – bohužel – dnes nezvěstná. Stejné ladění má také centrální plastika pietního místa v Janově u Litvínova, realizovaná ze žuly a bronzu.
Šíře zájmů Pavla Jarkovského je rozsáhlá. Mimo autorské tvorby se dotkla také součinnosti s památkovou péčí při obnově objektů – rekonstrukce keramických mříží zámků v Jindřichově, rekonstrukce umyvadla dnes již nedosažitelného typu, které pochází z vynikajícího interiéru architekta Adolfa Loosa, z vily Dra Františka Müllera v Praze – Střešovicích, restaurování keramické vázy z parku trojského zámku pro UPM v Praze.