Preventivních prohlídek u praktického lékaře se v Česku účastní méně než 40 % dospělých, v Karlovarském kraji je to 40,7 %. Vyplývá to z analýzy Všeobecné zdravotní pojišťovny, která registruje bezmála šest milionů obyvatel republiky. VZP na to upozorňuje při příležitosti dnešního Světového dne zdraví, protože je přesvědčena, že osvěta může pomoci přivést na preventivní prohlídky více zájemců. Včasné zjištění případných problémů pak může mnoha lidem zachránit zdraví či život.
„Na bezplatnou preventivní prohlídku u praktického lékaře má dospělý člověk nárok jednou za dva roky,“ řekl Oldřich Tichý, vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí.
V tom, jak lidé tento svůj zákonný nárok využívají, jsou ovšem velké rozdíly mezi jednotlivými regiony – zatímco v Praze na prohlídky chodí jen 32 % dospělých, v Olomouckém kraji se nechává preventivně vyšetřit více než 45 % lidí a Karlovarský kraj je na celorepublikovém průměru. Podrobně to ukazuje následující tabulka.
Účast dospělých klientů VZP na preventivních prohlídkách u praktika v letech 2013-2014
| Kolik lidí bylona prohlídce | Počet lidí registrovanýchu praktických lékařů | Podíl lidí, kteří byli na prohlídce |
Pořadímezi kraji | |
| Praha | 206 808 | 643 787 | 32,1 % | 14. |
| Středočeský kraj | 179 844 | 528 373 | 34,0 % | 12. |
| Jihočeský kraj | 128 149 | 312 615 | 41,0 % | 4.-5. |
| Plzeňský kraj | 88 125 | 265 556 | 33,2 % | 13. |
| Karlovarský kraj | 63 077 | 155 024 | 40,7 % | 6.-7. |
| Ústecký kraj | 192 016 | 433 228 | 44,3 % | 2. |
| Liberecký kraj | 98 183 | 255 865 | 38,4 % | 9. |
| Královéhradecký kraj | 97 744 | 265 760 | 38,8 % | 8. |
| Pardubický kraj | 115 499 | 284 015 | 40,7 % | 6.-7. |
| Kraj Vysočina | 110 036 | 297 821 | 36,9 % | 10. |
| Jihomoravský kraj | 198 964 | 547 629 | 36,3 % | 11. |
| Olomoucký kraj | 96 657 | 214 464 | 45,1 % | 1. |
| Moravskoslezský kraj | 148 978 | 363 317 | 41,0 % | 4.-5. |
| Zlínský kraj | 124 705 | 300 233 | 41,5 % | 3. |
| Celkem | 1 848 785 | 4 867 687 | 38,0 % | — |
Malý zájem o preventivní prohlídky pramení často z mylného názoru, že zdravý člověk nemusí chodit k lékaři. To je ale nesmysl – řada nemocí v počátečních stadiích nebolí a nepůsobí ani žádné jiné potíže. Když se pak problémy projeví, může být už bohužel na léčbu pozdě. Příkladem je dlouho neléčený vysoký krevní tlak, který může vyústit v mozkovou mrtvici, srdeční infarkt či vážné poškození ledvin. Včasné zjištění zhoubného nádoru prsu může snížit úmrtnost až o 30 %, přesto na následky tohoto onemocnění umírá v Česku ročně kolem 2 tisíc žen. V podobných příkladech by šlo pokračovat. Obecně platí, že prevence nejen zkracuje a usnadňuje léčbu, ale zachraňuje životy!
Co by měla mimo jiné zahrnovat preventivní prohlídka u praktického lékaře:
- změření krevního tlaku
- zjištění indexu tělesné hmotnosti
- orientační vyšetření zraku a sluchu
- vyšetření moči diagnostickým papírkem
- zhodnocení onkologických rizik (vyšetření kůže, případně vyšetření per rectum; u mužů při zvýšeném riziku klinické vyšetření varlat, u rizikových žen od 25 let klinické vyšetření prsů)
- kontrola a zhodnocení výsledků dalších předepsaných vyšetření
- laboratorní vyšetření koncentrace cholesterolu (při první všeobecné preventivní prohlídce a pak ve 30, 40, 50 a 60 letech)
- laboratorní vyšetření glykémie (při první všeobecné preventivní prohlídce a dále pak od 40 let ve dvouletých intervalech)
- EKG (ve věku 40 let a dále ve čtyřletých intervalech).
Kromě preventivních prohlídek u praktického lékaře mají dospělí nárok také dvakrát ročně na stomatologickou prohlídku a ženy od 15 let věku jednou za rok na prohlídku u gynekologa. Článek o tom, kdy máte na jakou preventivní prohlídku nárok, připravujeme.
Na systém preventivních prohlídek pak navazují tzv. screeningové programy, které mají odhalit případný výskyt onkologických onemocnění v raném stadiu, kdy lidé nemají žádné příznaky či potíže a kdy je největší šance na vyléčení. Jde o screening nádorů prsu, screening nádorů tlustého střeva a konečníku a screening nádorů děložního hrdla.
U těchto vyšetření se VZP už druhý rok podílí na projektu takzvaného adresného zvaní – lidé, kteří mají na prohlídky nárok a neúčastní se jich, dostávají pozvánky. Jejich rozesílání může pojišťovna zajistit díky evropským dotacím, které zprostředkovalo ministerstvo zdravotnictví.
Loňský rok ukázal, že se tímto způsobem zvýšila docházka na screeningová vyšetření. Zvát stejným způsobem všechny lidi na běžné preventivní prohlídky by však nebylo ekonomicky reálné.