Praha, 1. dubna 2015 (EK ČR) – V loňském roce bylo zahájeno 828.000 exekucí na peněžitá i nepeněžitá plnění. Tento údaj je takřka totožný s rokem 2012. Oproti roku 2013, kdy soudy nařídily 714.000 exekucí, jde o bezmála 16procentní nárůst.
Exekutorská komora ČR předpokládá, že na počty exekucí v loňském roce mělo vliv několik faktorů. Lze mezi ně zařadit změnu poplatků za podání platební rozkazu nebo předávání spisů ze soudních výkonů rozhodnutí exekutorským úřadům. I když k úplnému předání těchto spisů mělo dojít již v roce 2013, vloni soudy převedly na exekutorské úřady dalších 45.500 řešených případů. „Přihlédnout musíme k ekonomické situaci. Vliv na počet exekucí má nepochybně i přetrvávající míra neodpovědnosti občanů k plnění drobných závazků a i když se společnost jako celek věnuje zvyšování finanční gramotnosti obyvatelstva, je to běh na dlouhou trať a výsledky můžeme očekávat až v delším časovém horizontu,“ vysvětlil možné důvody Mgr. David Koncz, prezident Exekutorské komory ČR.
Současně klesl počet insolvenčních řízení. Většina dlužníků, která dosáhla na oddlužení, již podala příslušné návrhy. Neplatiči s neřešenými závazky tak častěji končí v exekuci. „Částečně se mění i klima společnosti. Opět je společensky akceptovatelnější dlužit. Zažíváme renesanci pojmů jako druhotná platební neschopnost a podobně,“ konstatoval Mgr. Ing. Jiří Prošek, člen prezidia Exekutorské komory ČR, který upozornil i na trend spojování exekucí: „Například u nás na úřadě spojujeme kolem 15 % exekučních řízení, které však vstupují do statistik se zahájením exekuce jako nový nápad. Hned na to jsou však tato řízení, která byla odžalována zvlášť, ukončena a pohledávky jsou připojeny k již probíhající věci. Tato skutečnost může nepříjemným způsobem zvyšovat statistiku. Ačkoliv by údaje o těchto 15 % spojených věcí ani neměly ve statistikách být, objevují se tam, jelikož soudy musejí mít unikátní spisovou značku pro nové řízení, které řeší.“
Loni bylo nařízeno 20.700 dražeb movitých a nemovitých věcí a závodů. 16.400 z uvedeného celku tvořily nařízené dražby nemovitých věcí. Pokud jde o rok 2013, bylo nařízeno (nikoliv provedeno) 14.000 dražebních jednání u nemovitostí. Již do těchto nařízených jednání však významně zasáhly insolvence. „Jestliže dříve bylo možné uvést, že se z počtu nařízených dražeb uskutečnila asi polovina, v těchto letech je procentuální podíl ještě nižší, neboť velké množství dražeb maří šikanózní insolvenční návrhy,“ uvedl viceprezident Mgr. Michal Rudý. Někteří neplatiči zneužívají svého práva a podávají insolvenční návrhy pouze s cílem odložit úkony v exekučním řízení. Obstrukcí se většinou dopouštějí těsně před dražbou, exekuční prodej se tím oddaluje, což navyšuje náklady na přípravu dalšího dražebního jednání. Evidujeme dražby, které dlužník zmařil 10krát i 30krát. Tato data pak tedy samozřejmě zveličují údaj o celkovém počtu nařízených dražeb. Nařízená dražba totiž neznamená provedenou dražbu.
Exekutorská komora ČR sbírala i údaje o využívání nových institutů. „Zjistili jsme, že v roce 2014 bylo vydáno bezmála 1.400 příkazů k pozastavení řidičských oprávnění neplatičům alimentů. Z dostupných hodnot také vyplývá, že v deseti případech byla nařízena správa nemovité věci, ve 40 kauzách došlo k nařízení správy závodu, v jednom případě potom k nařízení dražby závodu a v téměř 50 případech byl v prováděné dražbě aplikován předražek,“ upřesnil viceprezident JUDr. Vladimír Plášil.
Průměrná vymáhaná částka se v loňském roce pohybovala kolem 78.000 korun.
Počet podaných návrhů na zastavení exekuce ve lhůtě podle § 46 odst. 6 exekučního řádu činil v loňském roce 14.600. V kontextu s celkovým nápadem exekucí lze hovořit o příznivém indikátoru, který svědčí o legitimnosti procesu nařizování exekucí.
Sepsáno bylo 190 exekutorských zápisů osvědčujících skutkový stav věcí. V minulosti přitom tyto údaje dosahovaly 25.000, jednalo se především o zápisy osvědčující dohodu mezi dlužníkem a věřitelem o existenci peněžitého dluhu. „Tato agenda byla zcela bezproblémová, veřejnost ji ráda a hojně využívala. Bohužel novela v roce 2013 vrátila zápisy do výhradní kompetence notářů,“ uvedla nastupující prezidentka Mgr. Pavla Fučíková. Zároveň poukázala na stav v zahraničí, kde např. ve Francii provádí soudní exekutoři zápisy při každém podpisy nájemní smlouvy, a osvědčují tak stav pronajímaného prostoru, což chrání jak pronajímatele, tak nájemce.
Exekuce je vždy zahajována soudem na návrh věřitele. Soudní exekutoři nemají na počet exekucí vliv. Vykonávají řízení, která zahájí soudy.
Počet exekucí nelze ztotožňovat s počtem dlužníků. Řada neplatičů čelí vyššímu počtu exekucí. Na jednoho dlužníka připadá v průměru tři až pět exekučních řízení.
V roce 2014 bylo na soudní exekutory podáno 14 kárných žalob, z toho v 6 případech byla uznána vina. Úspěšnost kárných žalob dosahuje 43 %, což je méně než u soudců či státních zástupců, neboť dohledové orgány z preventivních i politických důvodů žalují i sporné věci, kdy není zcela zřejmé, že došlo k porušení zákona.
Exekutorská komora ČR v loňském roce přijala 5.600 podnětů k výkonu dohledu, 600 dotazů v rámci on-line poraden a 1.600 klientů v rámci bezplatných poraden provozovaných v Praze, Brně a Plzni.