S borůvkou se setkal snad každý z nás, a tak není třeba rozsáhlé představování rostliny. Jsou bohaté na vitamíny.
V prvé řadě je to vysoký obsah vitamínu C, borůvka ale obsahuje i velké množství antioxidantů (karoten, antokyan, pterostilben), které nám pomáhají čistit tělo od škodlivin, snižují hladinu cholesterolu, působí proti vzniku nádorových buněk, snižují hladinu cukru v krvi a také mají dobrý vliv na pokožku, kterou chrání před škodlivým zářením. Třísloviny zase zmírňují krvácení a jsou vhodné na negativní účinky při klimakteriu. V malém množství obsahují prvky hořčík, draslík, mangan, železo, měď, zinek a chrom. Borůvky zlepšují vidění, šeroslepost a blahodárně působí na sliznice, které regeneruje, zvláště při krčních onemocněních. Ale tyhle všechny účinky mají jen vyzrálé plody. I zmrazené borůvky si zachovávají svoje cenné látky.
Neopomenutelné jsou také zdravé listy borůvčí, které sbíráme na počátku léta, na sušení. Po usušení je nutné je překontrolovat a nechat je ty, které mají zelenou barvu. Odvar z nich se používá při žaludečních a střevních problémech. Mírně snižuje hladinu cukru a cholesterolu v krvi. Vhodný je také na čištění ledvin a močových cest, které čistí a mírně dezinfikuje. Není však vhodné k delšímu užívání, kvůli obsahu hydrochinonu by mohlo dojít k otravě.
Borůvky jsou ovocem, které je po utržení nutno rychle zkonzumovat, nejlépe do dvou dnů – i když jsou uložené v lednici. Důležité je, abychom před samotnou konzumací či zpracováním bobule řádně omyli. Lidové léčitelé radí sníst za rok 1,5 kg plodů pro dobré zdraví.
Pokud bychom chtěli na své zahradě lesní borůvky, s největší pravděpodobností se nám to nepodaří, jsou vázané na prostředí lesa. Ale máme pro vás několik typů na pěstování jiných, vhodnějších druhů, jako např.
Kanadská borůvka – brusnice chocholičnatá
Pochází ze severní Ameriky, ale v Evropě již zdomácněla a její pěstování na zahradách není složité. Rozdíl proti borůvce lesní je ve velikosti, dorůstá do výše 1,5 metru a plody jsou také větší. Je to trvalka, která nevymrzá a je velmi úrodná. Základem pro dobrou úrodu jsou dva faktory, kyselost půdy a dostatek vláhy. Druhů tzv. kanadských borůvek je několik například Darrow, Herbert, Jersey.
Kamčatská borůvka – zimolez kamčatský
Další možností je pěstovat kamčatskou borůvku. Její správné jméno je Zimolez kamčatský. Jak název napovídá, nejde o borůvku, svou chutí ji ale velmi připomíná. Je to keř, který dorůstá výšky 1,5 – 2 metrů. Je nenáročný na půdu, ale trpí nedostatkem zálivky. Je velmi odolný, a tak mráz do – 45 °C přežije bez újmy, protože jeho vlastí je oblast Sibiře a Kamčatky. Kvetení začíná v průběhu března a dubna, a tak se stává prvním dozrálým ovocem na našich zahradách. Květy jsou nenápadně žluté, plody kulaté, ale i soudkovité, podle odrůdy. Jejich vynikající sladkokyselá chuť je ale výsledkem šlechtění, původní tak lahodná nebyla. Zpracovává se stejně jako borůvky lesní nebo kanadské. Hodí se k přímé konzumaci, zmrazování, ale i výrobě kompotů a marmelád. Plody jsou bohaté na vitamíny C a B, dále na minerály hořčík, draslík, fosfor. Vhodná je jako podpůrný lék při skleróze, zastavuje krvácení a působí antimikrobiálně. Druhů zimolezů je přibližně 60.
Na závěr ještě dva recepty na borůvkové koláče:
Jogurťák s borůvkami
Dávka stačí na dortovou formu, pokud bychom chtěli koláč na plech, je třeba dva a půl dávky.
1 kelímek bílého jogurtu
1 kelímek hrubé mouky
1 prášek do pečiva
½ kelímku cukru
6 lžic oleje
2 x vejce
Těsto nalijeme na plech a posypeme borůvkami (může se použít i jiné ovoce), nasypeme podle chuti drobenku.
Kynutý koláč s borůvkami
Dávka vystačí na celý plech, těsto bude slabé
1 ¾ hrnku hladké mouky
½ hrnku mléka
1 žloutek
2 lžičky cukru
Špetka soli
½ kostky droždí
1/5 másla
Těsto zpracujeme a necháme na teplém místě vykynout přibližně hodinu. Pak ho dáme na plech a posypeme borůvkami a drobenkou.
Dobrou chuť!