Řezavé sítiny, rákos, podezřele měňavé kalužiny,
temné bublání plynu, které bere dech,
vlnící se houpavá zem, napojená černavými vodami,
puchýře blýskavé soli, když ji slunce vypraží.
Stromovou zelení třpytí se mokrota a vykouzlí červené tváře,
Z trouchnivějící smrti vykvétá čerstvý život, síla a třpytivý smích.
Publikace nese příznačný název „50 let národní přírodní rezervace Soos“ a její křest se uskutečnil 14. června 2014 za účasti autora Karla Brože a spoluautora pana Stanislava Macka. A kde jinde by se měl křest takové knihy konat, než přímo na místě činu – u vchodu do přírodní rezervace. Stylový byl i samotný křest, který proběhl pramenitou vodou. Publikace je první monografií o lokalitě po 150 letech.
Kniha nás provede historií geoparku až do současnosti. Dostaneme se až do poloviny třetihor, kdy vypadala krajina Krušných hor a podkrušnohoří úplně jinak než dnes. V pánvích vznikají močály a sladkovodní jezera jsou zanášená splaveným materiálem z okolních náhorních plošin. V té době se zde začínají usazovat písčito-jílovité sedimenty.
O oficiální přírodní rezervaci se ale začalo mluvit až v polovině minulého století, kdy v roce 1947 podal přednosta balneologického ústavu ve Františkových Lázních a profesor Dr. Emil Hadač návrh na zřízení přírodní rezervace. Trvalo celých 15 let, než se to povedlo. Celá záležitost se musela prozkoumat, posoudit, projednat, … Státní přírodní rezervace byla úředně potvrzená 17. 11. 1964.
V současné době je z rezervace zpřístupněna 1,2 km dlouhá naučná stezka, kterou tvoří dřevěné chodníky na dně vyschlého slaného (minerálního) jezera. A čím je Soos tak unikátní? Nachází se zde totiž evropská rarita: křemelinový. Návštěvnicky velmi atraktivní je rozsáhlé rašeliniště s bahenními sopkami – mofetami (puklina, ze které tlakem studeného plynu proniká oxid uhličitý, jedná se o postvulkanický jev). Lokalita se chlubí i množstvím minerálních pramenů. Nejznámější je Císařský pramen. Jde o středně mineralizovanou, železitou, sírano-hydrouhličitano-chloridovou sodnou kyselku. Je nejteplejším přírodním vývěrem v celé Chebské pánvi. V rezervaci můžeme vidět pestré zastoupení slanomilné a mokřadní vegetace. Žijí tady také chránění živočichové.
Kdo o rezervaci mnoho neví, nemusí zoufat. Na stezce najdeme informační tabule, v areálu se navíc nachází muzeum s expozicí „Příroda chebska a Soosu“ a nový pavilon s expozicí „Dějiny Země“. Poslední jmenovanou ocení hlavně děti, nachází se zde totiž modely prehistorických ještěrů a velkoplošné reprodukce obrazů Zdeňka Buriana. Kdo by neměl dost nových informací, může navštívit ještě expozici „Ptačí svět Chebska“.
VYHRAJTE PUBLIKACI „50 LET PŘÍRODNÍ REZERVACE SOOS“! Stačí správně zodpovědět soutěžní otázku a mít trochu štěstí, abyste byli vylosovaní.
Otázka: Jak se správně nazývají „bahenní sopky“?
Pište na email redakce@zivechebsko.cz, a to do pondělí 23. 6. 2014 (do 12.00). Jméno výherce zveřejníme na stránkách v sekci Soutěž a na Facebooku.
Rádi byste rezervaci navštívili? V roce 2014 tak můžete učinit (do 17. listopadu):
- červen – 9:00 – 17:30 hodin
- červenec – srpen 9:00 – 18:30 hodin
- září 9:00 – 17:30 hodin
- říjen 9:00 – 16:30 hodin
- listopad 10:00 – 16:30 hodin
Jaké je do rezervace vstupné pro rok 2014?
Dospělí 90 Kč
Důchodci starobní 80 Kč
Slevy / studenti, osoby ZTP a ZTP/P=nutno prokázat průkazem/ 70 Kč
Děti 6-14 let 30 Kč
Rodinné vstupné /max. 2 dospělí + 3 děti/ 170 Kč
Od letošního roku navíc platí novinka, akce s názvem Plaťte jednou, přijďte 3x.
Na kterékoliv ze vstupenkových pokladen Městského muzea Františkovy Lázně (hrad Seeberg, NPR Soos, Městské muzeum) lze zakoupit „Globální“ vstupenku platnou pro návštěvu všech těchto zařízení.
Globální pro dospělé 195 Kč
Globální pro rodiny s dětmi 300 Kč (Maximálně 2 dospělí+3 děti ve věku 6-15 let)
Vstupenka má platnost 3 dny, při vstupu do zařízení je nutné ji předložit ke kontrole na vstupenkové pokladně.
Kateřina Rydrychová
foto@zivechebsko.cz