Míra nezaměstnanosti v Česku stoupla letos v srpnu na 4,6 procenta. Je tak nejvyšší od března roku 2017, tedy za posledních takřka 8,5 roku. Experti oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů předpokládali, že míra nezaměstnanosti setrvá na své srpnové úrovni 4,5 procenta.
Nezaměstnanost v Česku nečekaně vzrostla nejvýše za 8,5 roku, Česko už nemá nejnižší nezaměstnanost v EU, poprvé po více než 10 letech se dělí je „až“ třetí. Nezaměstnanost byla v ČR v září vyšší, než experti čekali, hrozí její letošní růst až na 5 %
Ilustrační foto Pixabay
Loni v srpnu míra nezaměstnanosti činila 3,9 procenta.
Za vzestupem počtu lidí bez práce, kteří se hlásí na úřadech práce, stojí zejména stále poměrně dýchavičný výkon českého průmyslu. Ten sice tváří v tvář obtížné mezinárodní situace letos vykazuje až nečekanou odolnost, trvaleji ale jeho konkurenceschopnost poškozují relativně vysoké ceny energií, nadále poměrně vysoké úrokové sazby a růst nákladů na pracovní sílu.
O práci se koncem září v Česku ucházelo 337 925 lidí, což je o zhruba 136 000 lidí, než kolik jich zaměstnání aktivně hledalo o šest let dříve, v září 2019. Tehdy míra nezaměstnanosti činila jen 2,7 procenta. Míra nezaměstnanosti v ČR po dlouhé době klesla na horší než první nebo druhé místo v rámci EU. Česko se letos v srpnu dle dat Eurostatu dělilo „až“ o třetí příčku, s Polskem. Před nimi se umístila Malta a Slovinsko. Česko se v žebříčku zemí EU podle míry nezaměstnanosti umisťuje mimo první dvě pozice s nejnižší mírou vůbec poprvé od března roku 2015, tedy po takřka 10,5 roku.
Zářijová čísla tradičně ovlivňuje také příliv nových absolventů na trh práce. To je však každoroční úkaz. Je tedy zjevné, že ke znatelnému zhoršování situace na trhu práci dochází i při očištění o tyto sezonní faktory. Do konce roku míra nezaměstnanosti může stoupnout až na úroveň pěti procent, v příznivějším případě skončí na úrovni 4,9 procenta.
Lukáš Kovanda, Ph.D. – Hlavní ekonom, Trinity Bank