Glosa: Čtyři mandáty, nulová síla. Proč je Karlovarský kraj odsouzen k opomíjení?

Karlovarský kraj – Pro některé synonymum pro špičkovou lázeňskou péči a města zapsaná na seznam UNESCO, pro jiné, bohužel, „ten nejhorší kraj“ v republice. Toto hanlivé označení se v kontextu aktuálních voleb do Poslanecké sněmovny a rozdělení mandátů bolestně potvrzuje. Zatímco se o celkových 200 poslaneckých křesel dělí celá země, Karlovarskému kraji připadly pouhé čtyři mandáty (v minulém volebním období zastupovalo obyvatele Karlovarského kraje pět poslanců).

Ilustrační foto

Tento zjevný nepoměr je v systému poměrného zastoupení, který zohledňuje počet obyvatel, sice matematicky logický, ale z pohledu regionální rovnosti hluboce znepokojivý. Ostatní kraje disponují násobně vyšším počtem poslanců. A právě počet poslanců se rovná síle hlasu při projednávání a prosazování legislativy, rozpočtových priorit a směřování státní podpory.

Úbytek poslanců, úbytek vlivu

Karlovarský kraj, přestože je nejmenší, je plnohodnotnou součástí České republiky. I zdejší lidé platí daně, pracují a přispívají k chodu státu – ať už přímou ekonomickou aktivitou, nebo unikátním mezinárodním přesahem lázeňství. Přesto jsou kvůli své nízké politické váze odsouváni na samý okraj.

Nejde jen o pocit. Tato slabost se projevuje v naprosté absenci klíčových institucí centrální podpory:

  • Chybí Fakultní nemocnice: Přístup ke specializované a špičkové péči je ztížen, občané musí často cestovat do Plzně či Prahy, a to v regionu s vysokým průměrným věkem a specifickými zdravotními potřebami.
  • Chybí veřejná vysoká škola: Mladí lidé odcházejí za vzděláním do jiných regionů a málokdy se vracejí. To jen prohlubuje úbytek obyvatelstva a odliv vzdělané pracovní síly.

Lázeňský trojúhelník – Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně – jsou právem zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO. Tento fakt by měl být vizitkou, která zaručuje zvýšenou pozornost a péči ze strany státu, nikoliv záminkou pro spolehnutí se, že se region „uživí sám“.

Čtyři poslanecké mandáty jsou žalostně málo na to, aby dostatečně silně prosazovaly zájmy kraje: „Také my tu žijeme, platíme a zasloužíme si stejné institucionální zázemí jako jinde!“

Je načase, aby se z matematické logiky volebního systému nestala výmluva pro marginalizaci celého regionu.