Statistiky nelžou, je ale potřeba je číst pozorně. Přestože v Česku ubylo celkem osm tisíc trestných činů a snížil se také počet vražd, celková násilná kriminalita mírně vzrostla. Tiskový mluvčí Českého statistického úřadu (ČSÚ) Jan Cieslar k tomu uvedl, že ačkoli v celkovém počtu stíhaných osob má Karlovarský kraj nejlepší výsledky, v přepočtu na 100 tisíc obyvatel se tento region řadí mezi nejhorší.
Ilustrační foto
„Za nárůstem násilné kriminality nestojí přímé fyzické útoky, jako je například úmyslné ublížení na zdraví. Zvýšil se ale počet nebezpečného vyhrožování, nebezpečného pronásledování a vydírání,“ vysvětlil Cieslar.
Podle policejních statistik, které prezentoval tiskový mluvčí ČSÚ Jan Cieslar, došlo v roce 2024 v Česku k meziročnímu poklesu zjištěných trestných činů o zhruba osm tisíc. Klesla majetková kriminalita, naopak násilná a mravnostní kriminalita vzrostly. Ubylo také stíhaných, odsouzených i vězněných osob.
Podle statistik Policie ČR bylo v roce 2024 v Česku registrováno 173 322 trestných činů, což představuje meziroční pokles o 8 095 skutků (-4,5 %). Objasněno bylo 78 178 případů, tedy 45 % z celkového počtu. Pokles kriminality byl evidován ve většině krajů, s výjimkou Pardubického a Jihomoravského.
Policisté loni nejčastěji vyšetřovali podvody, maření výkonu úředního rozhodnutí (např. řízení automobilu přes zákaz) a krádeže. O šest procent se meziročně snížila majetková kriminalita, naopak mírně vzrostla kriminalita hospodářská. Největší podíl na hospodářské kriminalitě mají různé druhy podvodů.
Loni se snížil počet vražd ze 159 na 151, celkově však násilná kriminalita vzrostla o 4,5 % na 13 708 evidovaných skutků. „Násilná kriminalita nenarostla v roce 2024 až tolik kvůli přímým fyzickým útokům, jako je například úmyslné ublížení na zdraví. Zvýšil se ale počet nebezpečného vyhrožování, nebezpečného pronásledování a vydírání,“ uvedla Jitka Wichová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. Nárůst o 6,1 % na 3 395 evidovaných skutků zaznamenala mravnostní kriminalita, kdy nejčastějším mravnostním trestným činem bylo i v roce 2024 znásilnění (1 067 skutků).
V roce 2024 policie v Česku stíhala a vyšetřovala 75 478 fyzických osob, což bylo o 3 491 méně než v roce 2023. Na tomto poklesu se podíleli především muži, počet stíhaných žen se meziročně téměř nezměnil a zůstal na počtu necelých 13 tisíc. Nejvíce osob spáchalo trestný čin na území Moravskoslezského kraje, kde policie evidovala 10 297 stíhaných fyzických osob. Nejméně stíhaných policisté zaznamenali v Karlovarském kraji. V přepočtu na 100 tisíc obyvatel byl ovšem Karlovarský kraj s 917 stíhanými hned za prvním Ústeckým krajem (1 180 stíhaných na 100 tisíc obyvatel).
Počet odsouzených osob se v Česku meziročně snížil o desetinu na 46 463 v roce 2024. Mezi odsouzenými bylo 83 % (38 627) mužů a 3 % (1 209) mladistvých osob. K 31. 12. 2024 se nacházelo 1 596 osob ve vazbě, 17 719 osob ve výkonu trestu odnětí svobody a 115 v zabezpečovací detenci. Česko se v rámci evropských zemí dlouhodobě řadí mezi státy s nadprůměrným počtem osob ve výkonu trestu odnětí svobody. V roce 2023 bylo Česko dle Eurostatu na 3. místě v poměru počtu vězněných osob na 100 000 obyvatel.