Stála u zrodu mobilního hospice svatého Jiří. Více než devět let se stará jako ředitelka o jeho bezchybný chod. Řeč je o Aleně Votavové. U příležitosti vánočních svátků si Živé Chebsko s Alenou Votavou povídalo o tom, co ji letos překvapilo, co pro ni znamenají Vánoce, ale i o tom jestli dodržuje nějaké speciální zvyky.
Co Vás v letošním roce nejvíce překvapilo?
Letošní rok byl turbulentní. Očekávala jsem, že to bude rok, kdy se trochu vrátíme „do starých kolejí“ a po náročných covidových letech se uskuteční naše odkládané plány na rozvoj služeb hospice, ale zasáhla nás, stejně jako celou společnost, válka na Ukrajině a zvyšování cen. To, co mne velmi mile překvapuje, že i přes životní nejistoty se najdou lidé, kteří se angažují v různých oblastech společenského dění, dobrovolničí nebo podporují finančně či materiálně různé projekty. Mám to štěstí, že kolem mne je spoustu lidí, kteří darují svůj čas, ruce, peníze, věci ve prospěch dalších.
Co pro vás znamenají Vánoce?
Po pracovní stránce jsou Vánoce obdobím, kdy má hospic spoustu práce. Vánoce nejsou „jen“ svátky pohody, ale také velmi náročným obdobím pro spoustu lidí, kteří např. v daném roce někoho ztratili, nebo pro ty, kteří ví, že jejich blízký zemře a letošní Vánoce jsou pro ně ty poslední, které stráví společně.
V soukromé rovině se na letošní Vánoce velmi těším, protože to budou první Vánoce od založení hospice (od roku 2014), kdy nebudu „na telefonu“ podporou pro ty, kteří potřebují služby hospice, ať už poradenské nebo služby mobilního hospice. Letos poprvé předávám štafetu své kolegyni a těším se na svátky pohody s rodinou.
Dodržujete nějaké speciální zvyky a tradice?
Speciální zvyky nemáme, ale obecně je mi sympatické dodržovat tradice a zvyky. Takže máme doma adventní věnec, postupně zapalujeme svíčky, na stole nechybí větvičky barborky, na Štědrý den lijeme olovo, krájíme jablíčko, dáváme na balkón pohoštění pro Ježíška. Také pouštíme lodičky, během štědrovečerní večeře nevstáváme od stolu a další zvyky, které nejsou speciální, ale baví nás je dodržovat. Právě tyto okamžiky společně s mou rodinou tvoří mozaiku krásných Vánoc.
Bez čeho si neumíte předvánoční čas představit?
Předvánoční čas, čas adventu, si nedovedu představit bez návštěv adventních trhů v různých městech, bez trdelníku, bez vůně cukroví, bez vyrábění s dětmi a také bez zvláštní atmosféry, kdy se mi zdá, že jsou lidé k sobě hodnější, milejší, vřelejší a také solidární.
Máte nějaký zvláštní „vánoční“ recept, o který byte se podělila se čtenáři?
Zvláštním vánočním receptem vás nepotěším, ale alespoň se podělím o své nejoblíbenější cukroví, mezi které jednoznačně patří vosí hnízda (piškoty, ořechy, vajíčko, mléko, cukr, kakao, máslo), kokosové kuličky (máslo, cukr, kokos, vanilkový cukr) a také se těším na Štědrý den, kdy jenom já z naší rodiny jím bramborový salát, takže mi ho nikdo neují .
Co byste si přála najít pod stromečkem?
Dárky pod stromečkem najdou hlavně mé děti, ale pokud by se dalo najít pod stromečkem to, co se nedá koupit, přála bych si zdraví a mír.
Pamatujete si na nějaký výrazný vánoční zážitek?
Zážitkem jsou vždy rozzářené oči mých dcer, když najdou pod stromečkem to, co si přály, co napsaly či nakreslily Ježíškovi.