Ochránci přírody na Karlovarsku obnovují starý luční sad, zajišťují péči jak o stromy, tak o významný prvek krajiny. Sad neslouží jen jako zdroj ovoce, ale je také cennou částí krajiny. Ve starých stromech mohou žít zajímavé druhy hmyzu či hub. Z běžné obhospodařované zemědělské krajiny i v hospodářských lesích nám takové staré stromy již výrazně ubyly.
Foto: ČSOP
Staré ovocné sady bývaly kdysi běžnou součástí naší krajiny. S přechodem na moderní a intenzivnější způsoby pěstování ovoce však postupem času často zanikly. Nahradily je zpravidla výsadby výrazně menších stromků, které je snazší obhospodařovat jak při sklizni, tak při údržbě, mnohdy zaměřených na několik málo komerčních odrůd. Z krajiny nám tak mizí docela zajímavé prvky s vlastnostmi na rozmezí mezi lesem a loukou. Taková místa umožňují přežít mnohým zajímavým druhům jak rostlin, tak živočichům. Zároveň však přicházíme o ovocné odrůdy, které mohly mít zajímavé vlastnosti jako třeba odolnost proti škůdcům, či poskytnout ovoce s charakteristickou chutí, vůní a podobně.
Foto: ČSOP
Z výše uvedených důvodů si ochránci přírody z Regionálního centra Asociace Brontosaura založili pozemkový spolek Meluzína a starají se o staré sady na Karlovarsku. Jedním z nich je i sad pod Větrným vrchem nedaleko Ostrova nad Ohří. Sad o velkosti kolem 0,5 ha se jim podařilo dokonce vykoupit do jejich vlastnictví. Lokalita je nyní v centrální evidenci pozemkových spolků. Stromy tak získávají potřebnou odbornou péči, zejména ořezání, která jim prodlouží životnost. Staré ovocné stromy, zejména jabloně a třešně, zde pochází z doby kolem roku 1925, proto bylo potřeba též zajistit identifikaci odrůd, které se zde vlastně nachází. Po určení odrůd odborníky byl sad zaevidován jako genofondová plocha starých odrůd (www.stareodrudy.cz) a může sloužit jako zdroj roubů pro nové výsadby v okolí. Ze zajímavých odrůd, které se zde nachází je možné jmenovat například starou německou odrůdu jabloně Welschisner, která proslula velmi dlouhou trvanlivostí jablek běžně uchovávaných až do další sklizně. Je zde také přeroubována odrůda třešně Ladeho která zraje až dva týdny po poslední třešních. Ze známějších starých odrůd zde nalezneme jabloně odrůd Parména zlatá zimní, Astrachán bílý, Car Alexander a mnoho dalších.
Foto: ČSOP
Jak bylo již zmíněno sad neslouží jen jako zdroj ovoce, ale je také cennou částí krajiny. Ve starých stromech mohou žít zajímavé druhy hmyzu či hub. Z běžné obhospodařované zemědělské krajiny i v hospodářských lesích nám takové staré stromy již výrazně ubyly. Díky rozvolněné výsadbě stromů je tento sad považován za luční, stromy zde v podstatě rostou na ovsíkové louce, která je rovněž cenná pro řadu organizmů. Členové pozemkového spolku zde zajišťují mozaikovité sečení a následné shrabání posečené hmoty tak, aby luční porost byl co nejpestřejší a mohli zde najít svůj domov například i různé druhy motýlů. Na lokalitě můžete nyní potkat ještěrky obecné, slepýše křehkého a užovku hladkou. Ostruháček březový je zástupce motýlů dříve velmi běžný a dnes již poměrně vzácných. Zvonek klubkatý a lomikámen zrnatý jsou zase zástupci rostlinných druhů, které máme dosud za běžné, ale v rozsáhlých částech krajiny dnes zcela chybí. Státní správa ochrany přírody na podnět členů pozemkového spolku vyhlásila tento sad v roce 2010 jako významný krajinný prvek, což zajišťuje lokalitě jistou formu ochrany do budoucna a je vlastně oceněním ochranářské činnosti pozemkového spolku.