Chebská gymnazistka Réka Šuba reprezentovala již po několikáté obec Pomezí nad Ohří i chebskou „lidušku“ na několika prestižních soutěžích ve hře na zobcovou flétnu. Kromě mnoha dalších se v loňském „covidovém“ roce zúčastnila Mezinárodní soutěže Virtuosos V4+. Letos pak získala nejvyšší ocenění v celostátní soutěži dechových nástrojů, která se konala v Praze. Od samého začátku hudební výchovy provází Réku v „lidušce“ pedagožka Zdeňka Horská, které podle svých slov vděčí za své úspěchy.
Představila bys nám soutěž, které ses před nedávnem zúčastnila a získala nevyšší ocenění?
Jedná se o soutěž dechových nástrojů, která se koná jednou za 3 roky a má samozřejmě více kol. Začíná se ve školním kole a ti šťastnější se dostanou až do celostátního. A to se letos podařilo i mně. Soutěžila jsem ve hře na zobcovou flétnu v IX. kategorii. Velké finále se konalo v Praze, v ZUŠ Jana Hanuše, a to 20. května 2022.
Ale to není první soutěž, kde ses umístila na předních příčkách…
Ano, teda vlastně ne, konkrétně této soutěže jsem se účastnila třikrát – poprvé v 9 letech a získala jsem zlatou. Při druhém pokusu jsem si odnesla stříbro a teď do třetice, se mi povedlo obhájit svůj „titul“ a na diplomu se skví krásné 1. místo. Co víc, porota mi udělila zvláštní cenou za kultivovaný muzikální projev 🙂
Dále nás paní učitelka Horská brala na Teplické flautohry, což je také celkem prestižní soutěž a kde jsme sklízeli úspěchy jak v sólové hře, tak i se souborem. Téměř každý rok jsme měli možnost si zasoutěžit.
Vzhledem k tomu, že se účastníš také mezinárodních soutěží, napadá mě otázka: kolika jazyky se domluvíš?
Díky svým milovaným rodičům ovládám kromě češtiny také maďarštinu a slovenštinu, přičemž ve škole se učíme další dva cizí jazyky – angličtinu a němčinu. Má úroveň druhé zmíněné není kvůli kratší délce studia nijak vysoká, ale věřím, že jednoho dne ji také ovládnu.
V kolika letech ses začala učit hrát na flétnu? Jaký hudební nástroj ještě ovládáš?
Na flétnu jsem začala hrát asi ve 4, 5 letech, to znamená, že letos už to bude 13 let, co hraju a ještě mě to neomrzelo. Navíc v nadcházejícím školním roce budu mít závěrečný absolventský koncert, čímž se chystám ukončit svou „kariéru“.
S flétnou jsem si vždycky vystačila, takže na další hudební nástroje jsem se ani nehlásila. Ale co není, může být.
Chtěla by ses věnovat hudbě profesionálně?
Tuto otázku slýchám dost často, ale pokaždé odpovídám záporně. Hudba je a vždycky bude součástí mého života, ale nedovedu si představit jít na konzervatoř a pak se živit koncerty. Vždyť sláva a úspěšnost závisí na tolika věcech! Navíc mám i jiné záliby – třeba biologii – takže bych se raději ubírala směrem jistějšího povolání a flétnu si nechala jen jako koníček. Abych pak mohla vyprávět třeba vnoučatům, jak jsem kdysi hrávala… a vyhrávala 🙂