Šestnáctiletá Réka Šuba reprezentovala před nedávnem Cheb na mezinárodní soutěži Virtuosos V4+. Před několika lety obsadila chebská gymnazistka druhé místo v celostátní soutěži ve hře na zobcovou flétnu. Za jedenáct let nasbírala mnoho ocenění za interpretaci či muzikální projev. Od samého hudební výchovy začátku hudební provází Réku v „lidušce“ pedagožka Zdeňka Horská, které podle svých slov vděčí za své úspěchy. Poděkování patří také Ivaně Fejfarové, řekla mladá slečna v rozhovoru pro Živé Chebsko. 
Představila bys nám soutěž, které ses před nedávnem zúčastnila?
Virtuosos je televizní show, ve které mladí virtuosové vystoupí před odbornou porotou, jež je složená ze známých operních pěvců, klavíristů, houslistů apod. Tato soutěž se původně pořádala v Maďarsku, takže její finále se konalo samozřejmě v Budapešti. Tomu je tak i nadále, ale v posledních letech byla soutěž přejmenována na Virtuosos V4+, takže televizní diváky potěší nejen maďarští, ale i čeští, slovenští, polští a srbští (v tomto roce chorvatští) umělci.
Výherce kromě značné finanční částky získá také možnost vystupovat v uznávaných koncertních sálech světa a i nadále bude podporována jeho umělecká činnost.
Vzhledem k tomu, že to byla mezinárodní soutěž, napadá mě otázka: kolika jazyky se domluvíš?
Díky svým milovaným rodičům ovládám kromě češtiny také maďarštinu a slovenštinu, přičemž ve škole se učíme další dva cizí jazyky – angličtinu a němčinu. Má úroveň druhé zmíněné není kvůli kratší délce studia nijak vysoká, ale věřím, že jednoho dne ji také ovládnu.
Vzhledem k současné epidemické situaci se letos mezinárodní soutěž Virtuoso V4+ konala bez diváků. Jaké to bylo hrát bez publika? Už ses někdy zúčastnila takové soutěže?
Publikem mi byla již zmíněná odborná porota, takže o nervozitu nebyla nouze, přestože diváků tedy bylo pouze pět. Avšak potlesk zazněl i tak, takže jsem spokojená. Jsem dost nervák a i když by si někdo mohl říct, že už jsem dostatečně „ostřílená“ po tolika letech hraní a vystupování, úplně tomu tak není. Jsem napjatá před sebemenším vystoupením – věřím však, že je to známka toho, že mi na tom vždycky záleží.
Takovéto soutěže jsem se nikdy dřív nezúčastnila, vždy jsem si vystačila se soutěžemi od okresních po ty celostátní 🙂 Avšak byla to zajímavá zkušenost, jsem ráda, že jsem měla možnost si to vyzkoušet. A stále váhám, jestli zkoušet štěstí příští rok znova v této nebo jiné soutěži. 
Od kolika let se věnuješ hře na flétnu?
Na flétnu jsem začala hrát, když mi byly přibližně čtyři. Potřebovala jsem zlepšit techniku dýchání nosem a tato terapie se zdála být vhodná. Až po několika lekcích jsme zjistili, že flétnisté zásadně dýchají ústy. Ale to už nejspíš hudební vášeň pustila kořeny a nebylo cesty zpět. Upřímně, začátky byly trošku náročnější, přeci jenom mě jako malou holčičku více lákalo hrát si než stát před stojánkem a vyluzovat nějaké zvuky, které zněly pokaždé jinak než chtěla paní učitelka. Ale nevzdala jsem to a díky podpoře rodičů i paní učitelky, a nakonec i díky hodinám a hodinám trénování se ve vyluzování těch prazvláštních zvuků, o sobě teď můžu skromně prohlásit, že patřím mezi nejlepší mladé flétnisty v České republice.
Na jaké hudební nástroje ještě hraješ?
Mnoho dětí přechází po několika letech hraní na zobcovou flétnu na jiný dechový nástroj. Berou ji pouze jako odrazový můstek. Ale já ji zůstala věrná a neměnila bych. Takže vlastně mám pouze ji, to mé brnkání na klavír bych nebrala vážně, i když uvažuji že od příštího roku bych na něj začala chodit, abych získala aspoň nějaké základy. Zvuk tohoto nástroje se mi opravdu moc líbí a zase bych si chtěla trošku rozšířit obzory.
Jakou hudbu posloucháš?
Asi nemám nějaký oblíbený hudební směr, který by mi učaroval. Spíš to závisí na jednotlivých písničkách. Nějakou slyším třeba v rádiu, zalíbí se mi a pak ji mám nějakou dobu na playlistu, dokud mě neomrzí. Jindy zase (nejraději při malování) ráda poslouchám klasickou hudbu – Smetanovu Vltavu, Brahmsův Maďarský tanec č. 5, Mozartův Turecký pochod a další. Hudbu této doby i nejraději vidím ve svém repertoáru, takže mě uklidňuje a čerpám inspiraci.
A pak jsou tu opravdové hudební hvězdy, které nikdy nezhasnou. V mých očích je to skupina ABBA. Jejich tvorba je podle mě nesmrtelná a moc mě těší, že se letos ještě jednou dali dohromady a sestavili nové album nabité dalšími skvělými kousky.
Blíží se Vánoce, jak je nejraději prožíváš?
Nejraději je prožívám v rodinném kruhu. Je to období, kdy se všechno trošku zpomalí, uklidní a my máme na své nejbližší zase o trochu více času než obvykle. Řekla bych, že jsem tvůrčí bytost, takže pomáhat mamce v kuchyni, zdobit a vyrábět dekorace – to je moje. Ale také mě těší vyjádřit, obzvlášť v tento čas, svůj vděk svým přátelům, takže když se sejdeme, ochutnáváme své cukrovíčko a rozdáváme si dárečky, naplňuje mě to čirou radostí.
Co by sis přála najít pod stromečkem?
Už dřív jsem si uvědomila, že materiální věci nejsou tak důležité jako kapka štěstíčka a dostatek zdravíčka. Takže největší radost mi udělá, bude-li nás i v příštím roce provázet spokojenost a vyhnou se nám všechny nepěknosti. To bych ostatně chtěla popřát i Vám a všem čtenářům.