Ve čtvrtek 11. 11. v 11:11 se na bývalém vojenském hřbitově zajateckého tábora z I. světové války v Podhradu u Chebu konala v pořadí již 7. vzpomínková bohoslužba za zde pohřbené vojíny z I. a II. světové války. Pietní akce se koná každoročně v Den válečných veteránů a zároveň v den výročí konce I. světové války. Organizátorem pietní vzpomínkové bohoslužby je pravoslavný duchovní z Františkových Lázní otec Metoděj Kout se svou církevní obcí.
Během letošního ročníku pietní akce představil otec Metoděj významnou osobnost, legionáře a vojenského lékaře MUDr. Antonína Hořejše, který se v Rusku účastnil památné bitvy u Zborova, stejně jako i bojů na transsibiřské magistrále. MUDr. Antonín Hořejš byl nositelem 9 vyznamenání z I. světové války i za zásluhy v odboji ve II. světové válce. „Osobnost pana doktora Hořejše je naprosté unikum. Byl jedním ze 732 českých vojínů, kteří v Rusku přijali roku 1916 pravoslavnou víru. Byl srdcem vlastenec a zásadový člověk, nesmírně vzdělaný lékař, který na bojištích zachránil životy mnoha českých vojínů. Po II. světové válce působil jako primář a internista na několika místech naší republiky, včetně Františkových Lázní a Chebu,“ vysvětlil otec Metoděj.
Duchovní správce chrámu sv. Olgy ve Františkových Lázních zároveň přinesl na bohoslužbu za všechny zesnulé vojíny a oběti válečných konfliktů památnou ikonu Krista Spasitele, před kterou se čeští legionáři v Rusku modlili. „Tuto ikonu odkázala našemu chrámu dcera MUDr. Hořejše, paní Věra Hořejšová. Léta strávená ve Františkových Lázních byla podle jejích slov nejšťastnějším životním obdobím její rodiny. Ikona a další bohoslužebné potřeby byly darovány českým legionářům moskevským metropolitou Dimitrijem za jejich zásluhy v boji s přáním, aby se vojáci vrátili nazpět zdraví do osvobozené vlasti, vědomi si svých duchovních kořenů odkazu sv. Cyrila a Metoděje, mistra Jana Husa a Jiřího z Poděbrad,“ doplnil duchovní.
Otec Metoděj dále vzpomněl na bohoslužbě naši zodpovědnost za všechny současné válečné veterány, kteří se vrátili do vlasti jako ti poražení s řadou šrámů na svém tělesném i duševním zdraví, veterány, kterým se nedaří ani po mnoha letech integrovat se po válečných zkušenostech plně do společnosti. Včetně mnoha anonymních vojínů, kteří zemřeli v čase válečných konfliktů jako bezejmenní pěšáci na cestě na frontu při lokálních střetech a odpočívají pozapomenuti u cest, kterými dříve procházela fronta.
Za město Cheb se zúčastnil pietní bohoslužby starosta Antonín Jalovec, vzdát hold pochovaným vojínům z Ruska a Itálie přišli i představitelé generálního konzulátu Ruské federace v Karlových Varech, místní představitelé Československé obce legionářské a Českého svazu bojovníků za svobodu a dalších spolků, které mají ve svém poslání péči o válečné hroby a památku pochovaných vojínů.
Pietní akce se již tradičně skládá ze vzpomínkové bohoslužby na zesnulé vojíny a oběti válečných konfliktů, posvěcení místa hřbitova, položení květin a pronesení proslovů. Na samý závěr setkání následuje posvěcení pokrmů a skromné pohoštění konané na památku všech pochovaných na místním hřbitově. Otec Metoděj k akci dodává: „Tragédie válečných událostí I. světové války se dotkla téměř každé rodiny. Vedle vítězů, kteří se vrátili s vítěznou aureolou, vzpomínám čím dál častěji v modlitbě i ty, kteří se domů již nevrátili a jejichž hroby jsou již navždy zapomenuty. To byl ostatně i osud našeho pradědečka Josefa Lakomého, který padl při přesunu cestou na frontu kdesi na Haliči jako voják rakousko-uherské armády. I tyto pozapomenuté oběti válečných konfliktů by měla bohoslužba připomínat.“