Odborníci z Geofyzikálního ústavu Akademie věd v Praze zaznamenali na Chebsku v posledních dnech větší množství záchvěvů půdy. Největší otřes přišel dnes (18.12) ráno ve 4.28 hodin a dosáhl magnituda 2,1. Podle vědců to může být předzvěst nového seismického roje. Zemětřesení existují v západních Čechách od pradávna. Nejstarší záznamy jsou až ze středověku.
Foto: Ilustrační
„Zvýšené množství slabších záchvěvů půdy pozorujeme zhruba čtyři dny,“ sdělil seismolog Josef Horálek z Geofyzikálního ústavu Akademie věd v Praze. „Stále byly hodnoty magnituda kolem 1 až 1,5 stupně, v pátek ráno jsme ale naměřili hodnotu 2,1. To předznamenává nárůst aktivity a může znamenat počátek nového zemětřesného roje,“ konstatoval seismolog Josef Horálek z Geofyzikálního ústavu Akademie věd v Praze.
Přesně říci, jestli přijdou silnější záchvěvy půdy, ale nelze v tuto chvíli přesně říci. Zemětřesení je složitý proces, který je třeba i nadále pozorovat.
„Přesná predikce je prakticky nemožná. Podle mých dosavadních zkušeností bych řekl, že podle zvýšené aktivity je možné, že můžeme čekat silnější otřesy. Zajímavostí je, že se seismická energie uvolňuje severně od Nového Kostela, spíše v blízkosti Lubů. V podobné oblasti jsme zaznamenali už otřesy z roku 2017 a 2018,“ sdělil Josef Horálek.
Velké katastrofy se však nemusí podle vědců lidé bát. Seismické roje nejsou v západočeské oblasti nijak katastrofické a ani v budoucnu se neočekává, že by magnitudo přesáhlo hodnotu pěti stupňů. Seismické roje jsou zde pozorovány již od středověku, ale přesnější údaje o počtu otřesů a intenzitě byly zaznamenány až v posledních 200 letech.
„Zemětřesný roj je postupné šíření trhliny na tektonickém zlomu. Víme, že tektonické napětí v zemské kůře v této oblasti je velké a že fluida, což je odborný výraz pro vodu a plyny pod vysokým tlakem, značně snižují pevnost horniny,“ vysvětlil seismolog.
A jak vlastně zemětřesení na Chebsku vzniká?
„Směs vody a plynu postupně tlačí na horniny okolo tektonického zlomu. Pokud tlak překročí určitý práh pevnosti, hornina praskne a dojde k posuvu bloku. Tím vznikne otřes. Za normálních okolností je hornina suchá. Proto sebou trhne pouze jednou, a vytvoří například zemětřesení o síle pěti stupňů Richterovy stupnice neboli magnituda. V západočeské oblasti jsou však horniny o něco více plastické, kvůli směsi vody a plynů, a proto hornina praská postupně, což vede k postupnému uvolňování energie,“ popsal Josef Horálek.
VID