Rozhledna Klínovec se otevírá.Během zimní sezóny byla s ohledem na opatření proti šíření nemoci Covid-19 uzavřena. První turisté si mohou vyšlápnout na 17 metrů vysokou rozhlednu již ve středu 3. června. Otevřeno bude do 30. června ve středu až neděli v době od 9 do 19 hodin. Každodenní provoz bude zahájen 1. července s otevírací dobou 9 až 19 hodin.
Foto: http://www.bozidar.cz/cs/zajimavosti/pamatky-a-historie/rozhledna-klinovec.html
Vstupné je následující:
Děti do 7 let zdarma
Dospělý a dítě od 7 let 25 korun
Rodina (2 dospělý a 2 děti) 50 korun
Klínovec – nejvyšší hora Krušných hor – je vyhledávaným výletním místem už od začátku 19. stol. V 70. letech 19. století založil Richard Dotzauer Ústřední výbor na podporu výdělečné činnosti obyvatel Českého Krušnohoří. V r. 1882 propůjčila jáchymovská obec bezplatně pozemek pro stavbu rozhledny. V r. 1884 byla na vrcholu postavena osmiboká 17 m vysoká vyhlídková věž. Byla pojmenovaná Vyhlídkovou věží císaře Františka Josefa a slavnostně vysvěcena a předána k užívání dne 3.8.1884. V r. 1893 byl přistavěn k rozhledně zděný objekt s hostinskou místností a bytem pro hlídače.
Od roku 1897 pracovala na Klínovci poštovní stanice, vybavená od roku 1906 telefonní linkou. V roce 1900 byl přistaven prostorný sál, …. Dotzauerův sál. Přistavena byla také kuchyň a v prvním poschodí devět pokojů pro hosty.
Na počest šedesátileté vlády císaře Františka Josefa podnítil J.R. Sobitschka konání Jubilejní výstavy přímo na vrcholu Klínovce, zaměřenou na prezentaci výrobků obyvatel české strany Krušných hor. Pro tuto výstavu byla v r. 1907 postavena výstavní hala s velkolepým kazetovým stropem. Na 26 kazetách jsou znázorněny znaky horních měst z české strany Krušných hor. Výstavu, otevřenou s velkou slávou dne 1.června 1908, navštívilo 40 000 návštěvníků a významných hostů. Od r. 1918 nese výstavní hala název Sobitschkův sál.V r. 1912 – 1913 došlo k rozšíření ubytovacích objektů až pro 80 hostů a vznikl celý velký areál hotelu s rozhlednou. V r. 1919 musela být provedena oprava rozhledny a v r. 1929 bylo provedeno další rozšíření hotelu a ubytování mohlo být poskytnuto 112 hostům. Hotel měl už tři velké sály – Dotzauerův sál, Sobitschkův sál (původně Jubilejní hala), a Müllerův sál (po dlouholetém předsedovi jáchymovského krušnohorského spolku). Stavebně tak byl dokončen ucelený areál horského hotelu s rozhlednou.
Za druhé světové války sloužil hotel vojenským účelům a po válce byl v letech 1951 – 1960 využíván armádou jako rekreační středisko. Nebyla prováděna žádná údržba areálu. V 70. letech 20. století bylo zdivo rozhledny zpevněno betonovým pláštěm (tzv. torkretáží), který však urychlil postupnou destrukci zdiva. Po r. 1990 získalo celý areál město Jáchymov, hned v následujícím roce jej však prodalo. Brzy na to byl areál opětovně prodán, a tak hotel i rozhledna dále chátraly. Poslední vlastník nabídl celý areál ke koupi městu Boží Dar. Zastupitelstvo Božího Daru rozhodlo 7. 8. 2003, že hotel s rozhlednou koupí společnost Služby Boží Dar s.r.o., (jejímž 100 % vlastníkem je město Boží Dar), která areál postupně opraví. Když v r. 2004 byla zahájena oprava schodiště a střechy rozhledny, bylo krátce po započetí rekonstrukce zjištěno, že věž má neopravitelně narušené zdivo až do hloubky kamenné konstrukce.
Proto v roce 2009 odkoupilo město Boží Dar od společnosti Služby Boží Dar rozhlednu s cílem provést její rekonstrukci. Ta mohla být uskutečněna pouze díky „Programu CÍL 3/ ZIEL 3 na podporu přeshraniční spolupráce 2007 – 2013 mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko“. Město Boží Dar realizovalo dva projekty. První projekt zahrnoval kompletní rekonstrukci rozhledny a druhý projekt rekonstrukci přístupové komunikace na Klínovec, včetně vybudování inženýrských sítí. V drsných horských podmínkách obě firmy prokázaly své kvality a od června 2012 do října 2013 stavby zrealizovaly. Celkové náklady na rekonstrukci rozhledny Klínovec činily více než 15 mil. Kč a náklady na rekonstrukci přístupové komunikace a výstavbu inženýrských sítí činily více než 55 mil. Kč. Z toho dotace Evropské unie poskytla 85 %, dotace ze státního rozpočtu České republiky činila 5% a podíl města Boží Dar 10%.
Tyto údaje upozorňují nejen na velmi významný podíl Evropské unie a českého státu, zdůrazňují a současně oceňují přístup a zásluhu malého krušnohorského sídla, města Božího Daru, na záchraně mimořádně cenného a pro cestovní ruch nepostradatelného objektu, bez kterého si vrchol Klínovce neumíme představit.
Zdroj: http://www.bozidar.cz/cs/zajimavosti/pamatky-a-historie/rozhledna-klinovec.html