Před 90 lety byla slavnostně otevřena dvorana Glauberových pramenů

Letos je to přesně 90 let, co Dvorana Glauberových pramenů zdobí Františkovy Lázně. K jejímu slavnostnímu otevření došlo 29. května roku 1930, přímo na svátek Nanebevstoupení Páně. U této příležitosti pronesl slavnostní řeč tehdejší starosta doktor Franz Indra a vysvěcení stavby se zhostil farář Friedrich Kindermann. Avšak začátek samotného příběhu Glauberových pramenů se datuje o mnoho let dříve, přesněji do roku 1919.

„Z důvodu rapidního nárůstu návštěvnosti v letech 1900 až 1911 a nutnosti lázně rozšířit souvisela i poptávka po nálezu nových léčebných pramenů. Městská rada schválila návrh vrtů centrálního inspektora léčivých pramenů dr. Ing. Josefa Knetta z Vídně, které by se staly novým zdrojem léčivých vod. Ten obratem vyhlédl vhodnou lokalitu na jižním okraji Františkových Lázní v úrovni tehdejší Kostelní ulice (dnešní ulice Jiráskova). Provedení vrtů bylo svěřeno firmě soustřeďující se na vodní díla „G. RUMPEL A. G.“, jež měla ve Františkových Lázních pobočku. Výsledkem byl v roce 1920 objev tří nových léčebných pramenů: Kostelní, Glauber III. a Glauber IV. Všechny nalezené prameny se vyznačovaly vysokým obsahem oxidu uhličitého“, uvedl Mgr. Jiří Málek, historik františkolázeňského muzea.

Roku 1923 byly v místě nalezení uvedených pramenů provedeny zahradnické úpravy a poblíž postaven drobný dřevěný altán ve švýcarském stylu. Z důvodu nedostatečné kapacity provizorního altánu bylo později rozhodnuto vybudovat novou reprezentativní dvoranu či krytou kolonádu. „Městská rada vyhlásila architektonickou soutěž a vznikla komise posuzující všechny projekty zastřešení pramenů. Vítězným se v roce 1928 stal projekt františkolázeňského stavitele Ernsta Engelharda. Jeho návrh zahrnoval lázeňský pavilón v podobě klasicizující pitné haly prosvětlené světlíkem a zastřešené oblou kupolí. Na samotné výstavbě Dvorany Glauberových pramenů se pak podílela i stavební firma inženýra Franze J. Prosche a Karla L. Prosche z Františkových Lázní, která zajišťovala železobetonářské práce. Zednické a tesařské práce probíhaly pod záštitou samotného Ernsta Engelharda a jeho lidí“, doplnil Jiří Málek.

Hlavním záměrem bylo zasazení budovy přímo do volné krajiny s odkazem na prameny vyvěrající z matičky Země. „Kolem celé budovy bylo zřízeno mnoho záhonů s rozličnou květenou. Před zahradnickými úpravami došlo k zřízení chodníku kolem budovy a před budovou. Proběhly také demolice přebytečných domů (např. hospodářských budov, skladiště slatiny Lázeňského domu II. apod.). V průběhu výstavby byl projekt Dvorany Glauberových pramenů rozšířen o dva boční vchody, na levé a pravé straně“, zakončil Málek.